19 C 350/2023-34 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19. 9. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 65 333,37 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalované vůči žalobkyni vzniklý v důsledku nezaplacení ceny odebrané elektřiny, dodané právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) žalované do odběrného místa , adresa, , v období od 10. 9. 2019 do , právnická osoba, . 2021. Pohledávka za žalovanou byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná si u právní předchůdkyně žalobkyně objednala dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese , adresa, . Právní předchůdkyně žalobkyně do uvedeného místa elektrickou energii dodávala také v období od 10. 9. 2019 do 3. 3. 2021, ale žalovaná za elektřinu odebranou v uvedeném období zaplatila pouze částku 2 632,54 Kč. Cena odebrané elektřiny jí byla vyúčtována fakturou ve výši 42 568,24 Kč ze dne 9. 9. 2020 VS č. , hodnota, splatnou dne 23. 9. 2020 a fakturou ve výši 25 397,67 Kč ze dne 10. 3. 2021 VS č. , hodnota, splatnou dne 24. 3. 2021. Pohledávka , právnická osoba, . za žalovanou byla dne 13. 10. 2017 postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované zboží (elektřinu), ale žalovaná své povinnosti zaplatit kupní cenu zcela nedostála. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku v celkové výši 65 333,37 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceny elektřiny.5. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalované vyúčtována cena odebrané elektřiny, do zaplacení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 614 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby v celkové výši 7 480 Kč určenou dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden v řízení učiněný úkon, a to jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1 870 Kč, určený dle § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 152,50 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř.7. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).8. , adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.