19 C 357/2023-27 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 878 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s registrační značkou , SPZ, neuzavřel v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Kia Carnival, nákladní automobil do 3,5t, reg. zn. , SPZ, bylo v období od 25. 6. 2018 dosud registrováno na žalovaného. V období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (123 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 28. 8. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 578 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných (123 dní nároku na příspěvek x 86 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto ho žalobkyně o zaplacení upomínala.Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla. K tomuto vozidlu neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 10 878 Kč představující součet příspěvku ve výši 10 578 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši 900 Kč za tři učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)., adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.