19 C 36/2024-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 12 810 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jako nezaplacenou cenu za poskytnutou zdravotní službu – protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu žalobkyní ve dnech 18. 12. 2021, 19. 12. 2021, 20. 12. 2021 a 25. 2. 2023 a regulační poplatky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.4. Z dokladu č. , hodnota, ze dne 18. 12. 2021, z dokladu č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2021, z dokladu č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2021 a z dokladu č. , hodnota, ze dne 25. 2. 2023 soud zjistil, že v těchto dnech poskytla žalobkyně žalovanému záchytnou službu na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici a cenu za tuto službu vyúčtovala částkou 3 000 Kč. Žalovaný ve všech případech uznal svůj dluh, co do důvodu i výše. Splatnost částek byla stanovena ve lhůtě 7 dnů ode dne vystavení dokladu.5. Z vyúčtování regulačního poplatku ze dne 6. 6. 2021, ze dne 14. 8. 2021, ze dne 21. 8. 2021, ze dne 26. 8. 2021, ze dne 21. 11. 2021, ze dne 17. 12. 2021, ze dne 18. 12. 2021, ze dne 19. 12. 2021 a ze dne 24. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému regulační poplatky vždy ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby. Žalovaný ve 4 případech uznal svůj dluh, co do důvodu i výše.6. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta po využití lékařské pohotovostní služby ve 4 případech záchytná služba. Stejně tak žalovaný využil v dalších 5 případech lékařskou pohotovostní službu. Žalovaný žalobkyni nezaplatil regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby, ani náklady za poskytnuté služby, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 12 810 Kč, který navíc uznal.7. Soud věc právně posoudil podle ust. § 2053 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil cenu poskytnuté služby a svůj dluh uznal, uložil mu soud povinnost ji zaplatit. Soud žalobkyni přiznal též úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s předžalobní výzvou a podáním žaloby ve výši 200 Kč určenou dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.9. , adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.