20 C 291/2024-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , vydání rozsudku, kterým by bylo žalovanému uloženo vydat shora uvedený plynoměr, umístěný ve shora označeném domě žalovaného, kdy po jeho montáži v listopadu 2020 v dalším období žalobkyně od distributora plynu ke dni , datum, obdržela žádost o demontáž plynoměru s tím, že dochází k neoprávněnému odběru bez uzavřené smlouvy. V tomto případě má žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, čehož lze technicky docílit jen demontáží měřicího zařízení. Žalovaný však přes opakované pokusy neumožnil distributorovi plynu ani žalobkyni provést v odběrném místě demontáž měřicího zařízení.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, když žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, nevyjádřil se, i když po něm soud pátral (k čemuž nebyl povinen) a obeslal jej i na zjištěnou emailovou adresu , e-mail, . Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených listinných důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 21 ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný zřídil v předmětném domě odběrné místo pro plyn. Protokolem o (opětovné) montáži měřidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětný plynoměr byl žalobkyní v předmětném odběrném místě instalován ve shora označeném bytě žalovaného (veřejně nepřístupně), ve 4. poschodí. Byla doložena žádost o přerušení dodávky plynu v předmětném odběrném místě ze dne , datum, . Byla doložena výzva žalovanému ke zpřístupnění objektu za účelem demontáže plynoměru ze dne , datum, a protokoly o marném pokusu o demontáž ze , datum, a , datum, , včetně fotografií vchodu domu s oznámením o marném pokusu na bytových dveřích. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 34) vypracování i zaslání (č. l. 35) kvalifikované předžalobní výzvy ze dne , datum, ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného s obsahem požadavku na dohodu termínu demontáže. Z registru obyvatel č. l. 39 vyplývá, že žalovaný má dané adrese trvalé bydliště od roku 2012. Z veřejně dostupné části katastru nemovitostí vyplývá, že ke dni rozhodnutí soudu žalovaný na dané adrese vlastní bytovou jednotku a podíl na společné části domu.4. Po právní stránce soud nárok posoudil následujícím způsobem. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na vydání měřicího zařízení, které je jejím vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě. Vlastnické právo k danému domu nebylo prokazováno, než konstatováním, že katastr nemovitostí je veřejně přístupný, soud se tak o něm musel přesvědčit sám. Žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil, příp. přerušil dodávku plynu do odběrného místa podle § 119 a 120 odst. 1 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení nebo přerušení dodávky dosáhnout bez demontáže měřicího zařízení (plynoměr je v bytě bytového domu), byl žalovaný opakovaně vyzýván, aby umožnil žalobkyni přístup k měřicímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalovanému § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v platném znění („Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.“). Nejpozději od , datum, je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikován jako neoprávněný podle § 74 odst. 1, písm. a), b) a podle § 74 odst. 3 písm. a), d) tamtéž. Žalovaný by si měl zavčasu uvědomit, že neoprávněný odběr může zakládat odpovědnost za přestupek a v případě dosažení výše škody částkou , částka, i úmyslný přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V tomto případě má žalobkyně právo podle § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. tamtéž na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřicího zařízení. Břemeno tvrzení a dokazování případné existence smlouvy o sdružené dodávce zemního plynu spotřebiteli v daném odběrném místě tížilo procesně pasivního žalovaného.5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše odkazovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřicí zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobkyně. Jelikož tak žalovaný neučinil, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Pokud žalovanému soud uložil povinnost zařízení vydat, přirozeně to neznamená, že by se měl o demontáž pokoušet sám, neboť jde o aktivní rozvod zemního plynu a hrozilo by závažné ohrožení života a zdraví osob v celém domě a jeho okolí, ale měl by toliko umožnit demontáž pověřeným pracovníkem žalobce - zpřístupněním odběrného místa, aby ten demontáž mohl provést odborně a bezpečně.6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl u výroku I dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť realizaci demontáže není důvod odkládat, a to i ve vlastním zájmu žalovaného, který si zřejmě neuvědomuje, že kromě finančních následků (a omezené možnosti užívat dům) mu hrozí v případě neoprávněného odběru i následek trestněprávní. Ohledně nákladového výroku pak soud rozhodl dle věty druhé tamtéž, když suma nákladů řízení představuje nezanedbatelně vysokou částku. Je pravděpodobné, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl šestiměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné vlastní argumenty.