20 C 364/2023-91 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění za dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]), žalovaným právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a to 4 626,88 Kč dle faktury [číslo] 233,42 Kč dle konečné faktury [číslo] u plynu 13 260,24 Kč dle faktury [číslo]. Dále se domáhala 5x 217 Kč za servis plynového kotle za měsíce leden 2021 až červen 2021. Dále se domáhala úroků z prodlení jak v I. výroku shora. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud v plném rozsahu vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Soud po pobytu žalovaného pátral (byť k tomu není povinen), avšak nepodařilo se zjistit více, než že jej Úřad práce v nespecifikované době kontaktoval dále na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Doručeno mu tak bylo pouze náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, označenou domovní schránku doručovatel nenalezl – a to na obou adresách. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu (k tomu v projednávaném případě také skutečně došlo), to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen proto, že na této došlo k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Podobně žalovanému utekla řízení sp. zn. 19 C 327/2022, 10 C 30/2023 a 10 C 254/2023, která se týkala úvěrů. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již samotným oznámením původní věřitelky na č. l. 45, 62, 75 žalobkyně prokázala, že na ni přešly předmětné pohledávky za žalovaným (byť k přechodu pohledávek dokládala i další listiny). Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny (č. l. 47) [datum] žalobkyně prokázala závazek žalovaného hradit vyúčtovanou cenu za dodávku elektřiny v tarifu D02d s počáteční měsíční zálohou 1 000 Kč do předmětného odběrného místa ([anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec]). Fakturou č. l. 56 a 60 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby se splatností jak v I. výroku shora. Smlouvou o sdružených dodávkách plynu (č. l. 34) z [datum] žalobkyně prokázala závazek žalovaného hradit vyúčtovanou cenu za dodávku plynu s počáteční měsíční zálohou 2 000 Kč do předmětného odběrného místa ([adresa]). Fakturou č. l. 43 jak v odst. 1 shora žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby se splatností jak v I. výroku shora. Upomínkou č. l. 40-42, [číslo], [číslo] a prokázala upomínání. Smlouvou č. l. 64 prokázala sjednání služby [právnická osoba] VYTÁPĚNÍ dne [datum] s cenou dle ceníku. Vyúčtováním č. l. 70 až 74 jejich průběžné účtování po měsících. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem č. l. 46, 63 a 76 vypracování jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., současně prokázal odeslání do dispoziční sféry žalovaného (na jedinou adresu dle smlouvy – odběrné místo). 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud shledal žalobu důvodnou, neboť byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 a plynu dle § 72 energetického zákona, na kterou se podpůrně užijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, a žalovaný je povinen platit za řádně vyúčtované dodávky elektřiny i plynu a s tím spojená plnění (distribuční poplatky). Stejně tak byla platně sjednána smlouva o dílo na servis vytápění. Cena nebyla uvedena přímo ve smlouvě, avšak žalovaný ji nejprve hradil, proto měl soud tento nedostatek za zhojený chováním spotřebitele. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení (§ 1970 o. z.), stanovených sazbou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a běžících od splatností dle jednotlivých faktur. Soud výrok zjednodušil, běžící úrok z jistiny 5x 217 Kč do [datum] a 13 260,24 Kč do [datum] kapitalizoval částkou 91,14 Kč a dále již běží v jednotných sazbách 8,25 % p. a. a 8,5 % p. a. za všech 8 fakturací. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. O tom svědčí i opakování jednotlivých„ modulů“ u typově shodných nároků v tomto řízení. Ostatně kvalifikovanou předžalobní výzvu zasílá i sám žalobce, právní zástupce tak jeho úsilí duplikuje a dokládá vlastní doručení zjednodušené výzvy. 6. Ohledně účelnosti nákladů řízení soud kontroloval otázku vlastnictví společnosti žalobkyně, s ohledem na vlastnictví společností, zapsanou v [anonymizována dvě slova], však v daný okamžik nezjistil, že by měl právní zástupce majetkovou účast na žalobkyni (srov. nález Ústavního soudu ve sp. zn. IV. ÚS 193/17), aby shledal důvod ke krácení odměny. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, o žalovaném není nic známo a pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalend