25 C 265/2024-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 730 Kč představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu RZ , SPZ, (se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) neměl v období od , datum, do , datum, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 14 430 Kč výzvou odeslanou dne , datum, . Žalovaný je dále povinen uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z výstupu z informačního systému žalobkyně a kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl v období od , datum, vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ , SPZ, , , Anonymizováno, .5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované , datum, a výstupu z informačního systému „PoštaOnline“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému jako vlastníku a provozovateli osobního automobilu RZ , SPZ, výzvu, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od , datum, do , datum, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 14 430 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 222 dnů). Výzva obsahovala poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a možnosti žalobkyně uplatnit nárok u soudu.6. Z přípisů ze dne , datum, , , datum, , , datum, , dokladu o odeslání zásilky a výstupů z informačního systému „PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek na příspěvku nepojištěných.7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu RZ , SPZ, , přičemž neměl v období od , datum, do , datum, sjednané pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně přípisem odeslaným dne , datum, vyzvala žalovaného, aby do 60 dnů uhradil příspěvek do garančního fondu ve výši 14 430 Kč. Žalovaný příspěvek a náklady spojené s uplatněním příspěvku ve výši 300 Kč přes opakované výzvy žalobkyni neuhradil.8. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl vlastníkem předmětného vozidla, přičemž nesplnil svoji povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 14 430 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky v částce 300 Kč (§ 4 odst. 3, 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně odeslala podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, žalovaný však ničeho neuhradil. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky v celkové výši 14 730 Kč se zákonným úrokem z prodlení.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.