27 C 372/2023-51 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím s tím, že uvedená částka by měla představovat dluh žalovaného vzniklý v důsledku neplnění povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, .Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. , Anonymizováno, zjistila některé identifikační a kontaktní údaje žalovaného, připravila listinu s označením Smlouva o úvěru číslo , Anonymizováno, datovanou dnem , datum, , kterou ale žalovaný nepodepsal, a dne , datum, měla odeslat na účet č. , Anonymizováno, částku , částka, . Pohledávka , Anonymizováno, za žalovaným v celkové výši , částka, (?) byla postoupena žalobkyni. Dne , datum, zástupce žalobkyně odeslal žalovanému Výzvu k úhradě před podáním žaloby.Po posouzení shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ani jiné smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na jejímž základě měly (či mohly) vzniknout v řízení uplatněné nároky.Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což však žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu neumožňuje ani právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), neboť částka , částka, měla být právní předchůdkyní žalobkyně odeslána na shora uvedený účet, jehož majitelem (ani osobou s dispozičními právy k němu) podle zprávy , jméno FO, , a. s. ze dne , datum, nebyl v rozhodném období žalovaný.Proto soud výrokem I. rozsudku žalobu o zaplacení , částka, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení zamítl.O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, a proto by měl nárok na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.