10 C 169/2025-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 5. 6. 2025 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 379,56 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku do výše 22 800 Kč. Žalovaná částka představuje dluh z uvedené úvěrové smlouvy, na jistině ve výši 5 499,98 Kč, poplatku za vyplacení ve výši 109,45 Kč, smluvní úrok ve výši 6 674,86 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 84,18 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 660 Kč a poplatek za službu „Informační sms servis“ ve výši 22,08 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byl v rámci úvěrového rámce vyplacen úvěr ve výši 5 500 Kč, a to dne 22. 7. 2024 ve výši 2 000 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 500 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 600 Kč a dne 1. 8. 2024 ve výši 2 400 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 4. 8. 2025 a z výpisu účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému uhradila na jeho účet č. , č. účtu, platby ve výši 5 500 Kč, a to dne 22. 7. 2024 ve výši 2 000 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 500 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 600 Kč a dne 1. 8. 2024 ve výši 2 400 Kč.5. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 8. 5. 2025 k úhradě dluhu ve výši 13 939,56 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 7. 2024 ve lhůtě do 3 dnů. Dopis byl dán k poštovní přepravě dle podacího lístku dne 8. 5. 2025.6. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 5 500 Kč žalovanému žalobkyní v jednotlivých platbách dne 22. 7. 2024 ve výši 2 000 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 500 Kč, dne 29. 7. 2024 ve výši 600 Kč a dne 1. 8. 2024 ve výši 2 400 Kč. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, neboť doložené listiny žalobkyní neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, žádný úkon, neprokazují akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným. Žalovaný byl v průběhu plně pasivní a neučinil žádný úkon. Tvrzení žalobkyně tak žalovaný nepotvrdil ani nevyvrátil.7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 5. 2025 (den následující po uplynutí lhůty k plnění v dopise ze dne 8. 5. 2025) do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do částky 7 550,55 Kč a úroku z prodlení za období od 21. 11. 2024 do 16. 5. 2025 z částky 6 375,69 Kč a dále co úroku z prodlení za období od 17. 5. 2025 do zaplacení. Soud žalobu v daném rozsahu zamítl proto, neboť nemá za prokázané vznik smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným a akceptací tvrzených smluvních podmínek žalovaným. Uvedená částka, jíž soud ve výroku II rozsudku zamítl, je žalována nad rámec poskytnutého plnění žalobkyně žalovanému a není tak po právu. Co do úroku z prodlení soud v daném rozsahu žalobu zamítl, neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, až po výzvě věřitele k jeho úhradě. Soud pro určení prodlení s plněním vycházel z data doručení předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 5. 2025. Výzva byla odeslána dle podacího lístku dne 8. 5. 2025, dle § 573 o.z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den, lhůta k plnění byla ve výzvě uložena do tří dnů. S ohledem na uvedené měl žalovaný plnit ve lhůtě do 16. 5. 2025 a od 17. 5. 2025 je žalovaný v prodlení s plněním dluhu. Za období do 17. 5. 2025 tak žalobkyni úrok z prodlení nenáleží.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného je srovnatelný.12. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.