20 C 279/2025-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení pojistného ze smlouvy č. , hodnota, (modulární autopojištění k vozidlu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) ze dne , datum, , za období neplacení pojistného do , datum, , kdy pojistná smlouva výpovědí pro neplacení zanikla, a úroku z prodlení od ukončení pojistného vztahu do zaplacení. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 055 Kč měsíčně s podmínkou doložení ročního nájezdu od 7 501 do 10 000 km, jelikož však nedošlo k doložení fotografie tachometru vozidla, došlo k navýšení pojistného na 1 813 Kč. Celkový nedoplatek je však důsledkem dlouhodobé bilance předpisů a plateb, zahrnujících i doúčtování nedoplatků a přeplatků po doložení či nedoložení stavu nájezdu.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, na adrese trvalého bydliště jí bylo doručeno jen náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Současně soud obeslal i emailovou adresu dle smlouvy. Žalovaná se nevyjádřila, neprojevila tedy dokonce ani zájem o splátkový kalendář.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně prokázala pojistnou smlouvou č. l. 14 závazek žalované hradit měsíčně na pojistném k vozidlu s RZ , SPZ, částku 1 055 měsíčně z titulu pojištění odpovědnosti ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., od , datum, . Ve smlouvě je uvedeno, že pojistník bude vyzván k doložení fotografie tachometru a uvedení počtu najetých kilometrů již na začátku pojištění a dále po 9 měsících, jinak mu může být vyúčtován nedoplatek. Tím bylo aritmeticky odůvodněno navýšení pojistného z měsíční splátky. Žalobkyně i její právní zástupce prokázali vypracování a doručování předžalobních výzev, výzvy žalobkyně obsahují informaci o zániku pojištění ke dni , datum, (od tohoto dne by se tedy mohlo jednat o nepojištěné vozidlo). Dle rozpisu pojistného č. l. 16 bylo uhrazeno celkem 64 965 Kč, ale předepsáno bylo celkem 82 528 Kč.4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali pojistnou spotřebitelskou smlouvu s charakterem škodového pojištění ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., s podpůrným užitím ustanovení o pojištění dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., z níž žalované svědčila povinnost hradit pojistné ve výši dle aktuálního výměru na účet žalobkyně, když původně sjednaná výše byla důvodně navýšena v důsledku nesplnění smluvní povinnosti žalované (doložit nájezd vozidla) či o obvyklou roční amortizaci. Podle § 13 odst. 2 tamtéž dále platí, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně by tedy měla právo na uhrazení pojistného do , datum, , požaduje však za období kratší. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Žaloba je současně důvodná i z hlediska nároku na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který je požadován ve prospěch žalované až od ukončení pojistného vztahu (ačkoliv je v prodlení již od každého příslušného období trvání pojištění), výše úroku odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu. Důvodná je náhrada za upomínku, představující skutečné náklady a tvořící součást příslušenství (§ 513 o. z.).5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 400 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s vypracováním a zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy, např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, .6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalované povolil v roce 2024 již 2 exekuce. Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty.