10 C 52/2026-43 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 4. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení (Plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Svou žalobu odůvodnila tím, že na odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, bylo osazeno měřící zařízení výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , které je ve vlastnictví žalobkyně. Dne 29. 7. 2025 byl podán požadavek ze strany obchodníka s plynem na ukončení dodávky plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu neplacení s požadavkem ukončení od 30. 7. 2025. Měřící zařízení je ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná neposkytuje žádnou součinnost k jeho vydání.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř.4. Z provedeného dokazování, z doložených listinných důkazů bylo zjištěno, že předmětné měřící zařízení výrobní číslo , hodnota, bylo umístěno dne 19. 11 .2021 na adrese , adresa, oproti podpisu žalované, a to v rámci pravidelné výměny k cejchu. Dále žalobkyně k žalobě doložila žádost o ukončení distribuce plynu u žalované z důvodu neplacení kupní ceny za dodání plynu s požadavkem ukončení ke dni 30. 7. 2025. Žalobkyně doložila protokol o neúspěšné demontáži měřícího zařízení na odběrném místě , adresa, , ze dne 6. 6. 2025, 27. 6. 2025, 14. 11. 2025. Dopisem ze dne 1. 8. 2025 a ze dne 20. 10. 2025 oznamuje žalobkyně žalované, že na odběrném místě dochází po ukončení smluvního vztahu od 31. 7. 2025 k neoprávněnému odběru plynu. Žalovaná měřící zařízení žalobkyni nevydala ani přes výzvu ze dne 25. 11. 2025.5. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:6. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Dle ustanovení § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.8. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.9. Podle ustanovení § 71 odst. 2 EZ jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.10. Podle ustanovení § 71 odst. 6 EZ jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.11. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a), b) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, nebo odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.12. Po provedeném dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení soud shledal, že žaloba je důvodná.13. Obchodník s plynem, se kterým byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu žalovanému, je osobou odlišnou od provozovatele distribuční sítě, kterou je v současné době žalobkyně, a která má podle energetického zákona měřící zařízení ve svém vlastnictví. Žalobkyně je tedy osobou oprávněnou požadovat vydání či zpřístupnění měřícího zařízení, které je v jejím vlastnictví, pokud předmětná smlouva o dodávkách plynu s obchodníkem byla ukončena, nebyla obnovena a v místě spotřeby dochází k neoprávněnému odběru plynu. Měřící zařízení ve vlastnictví žalobkyně je však předpokladem takového odběru, a proto žalobkyni nárok na vydání měřícího zařízení vyplývá přímo ze zákona (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016 sp. zn. 22 Cdo 5158/2015, [NS 6038/2016]).14. Žalobní návrh znějící na vydání plynoměru je důvodný proto, že chování, kterým by žalovaná vydání plynoměru uskutečnila, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnila přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalované plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění (rozsudek Nejvyšší soud ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012)15. Z uvedených důvodů soud žalobě rozsudkem ve výroku I vyhověl a žalované uložil povinnost vydat žalobkyni předmětné měřící zařízení.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná tak, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 982,50 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (který je stanoven v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), z odměny advokáta, náhrady nákladů advokáta a náhrady na DPH, jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Výše odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) činí (v souladu s § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif) 3 x 2 300 Kč. Za tyto tři úkony náleží advokátovi i náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy ve výši 3 x 450 Kč = 1 350 Kč. DPH z této odměny a náhrady nákladů (počítána 21% sazbou) pak činí 1 732,50 Kč.17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.