21 C 9/2026-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 190 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg, s registrační značkou , SPZ, , neuzavřel v období od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 332 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 17. 4. 2025 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalovaný je od 27. 3. 2024 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž neměl v období od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 17. 4. 2025 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 9 890 Kč (86 Kč jako denní sazba příspěvku x 115 dnů); výzva byla žalovanému dle poštovního podacího archu zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 8. 7. 2025, kdy již požadovala i úhradu nákladů na uplatnění příspěvku v částce 300 Kč a úroku ve výši 19 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl znovu i vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho nezaplatil, proto byl předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 9. 2025, která mu byla dle informace o zásilce zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zejména dle ust. § 45 zákona), a dále podle ust. § 5 odst. 1 písm. o) a ust. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.6. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v části uplatněného příspěvku nepojištěných k nákladnímu automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , za období od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla a k tomuto vozidlu neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což ostatně žalovaný v tomto řízení ani nesporoval. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak dosud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 10 190 Kč představující součet příspěvku ve výši 9 890 Kč (115 dní po 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.7. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 9 890 Kč za období od 2. 7. 2025 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) do zaplacení, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.9. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).10. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.