5 C 258/2020-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 702,25 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 12 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 469 Kč představujícího poplatek za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 044 Kč, úrok ve výši 2 069 Kč při úrokové sazbě 28% ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 356 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 375 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná [datum]. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v zákaznické kartě žalovaného. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a zápůjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud na splnění svého závazku vyplývajícího z předmětné smlouvy nezaplatil jistinu ve výši 9 712,73 Kč a smluvní poplatky ve výši 5 989,52 Kč, tedy celkem 15 702,25 Kč, a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum], smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, výpisem ohledně hrazení splátek žalovaným, smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne včetně podacího lístku a výzvou žalobce z [datum] včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 12 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 10 469 Kč představujícího poplatek za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 044 Kč, úrok ve výši 2 069 Kč při úrokové sazbě 28% ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 356 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 375 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná [datum]. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v zákaznické kartě žalovaného. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a zápůjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem [datum] v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 1 057,61 Kč představující kapitalizovaný úrok do [datum] a úrok ve výši 28% ročně z částky 9 712,73 Kč od [datum] do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 2 069 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalovaného trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo a je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části žaloby. Soud proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.