12 C 232/2021-16 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 1 256 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s převozy žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice Jihlava dne 30. 9. 2020 a 14. 10. 2020. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že ve shora uvedených dnech žalobkyně provedla převozy žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec], přičemž u žalovaného zde byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi. Vyúčtované náklady za použití služebního dopravního prostředku ve výši celkem 1 256 Kč však žalovaný dosud ani částečně neuhradil. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních a ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů, otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a to s přihlédnutím k plnému úspěchu žalobkyně ve věci, přičemž přiznané náklady spočívají v náhradě nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2x 100 Kč za dva úkony (písemné podání soudu týkající se věci samé - žaloba, předžalobní výzva). Na žalobkyni se v daném řízení vztahuje osvobození od soudního poplatku, vzhledem k výsledku řízení pak na žalovaného přechází poplatková povinnost ve smyslu ust. § 2 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.