18 C 62/2020-121 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovaným na zaplacení částky celkem 5 640 Kč s příslušenstvím z titulu pozdních úhrad nájemného a záloh v souvislosti s užíváním bytu a nákladů za vyklizení bytu. V průběhu řízení žalovaný č. 2 zemřel bez zanechání majetku a soud proto výrokem I. rozsudku dle ust. § 107 odst. 5 o.s.ř. řízení zastavil a výrokem II. rozsudku rozhodl dle ust. § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř, o nákladech řízení mezi žalovaným č. 2 a žalobcem. V rámci zjištěného mezi účastníky nesporného skutkového stavu věci pak soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná na základě uzavřené smlouvy ze dne 1. 2. 2011 a následných dodatků užívala byt č. 03 v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Přestože tímto žalované vznikla povinnost hradit žalobci měsíčně nájemné a zálohy na služby, takto řádně ve lhůtách splatnosti nečinila a žalobci za období října 2018 do dubna 2019 dluží v souvislosti s pozdními úhradami celkem 125 Kč a dále v souvislosti s náklady na vyklizení bytu dle čl. X odst. 3 nájemní smlouvy částku 5 515 Kč, kterou i přes výzvu neuhradila a je tak kromě těchto částek povinna hradit i zákonný úrok z prodlení. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.201 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, spořívající v soudním poplatku a paušálních nákladech nezastoupeného účastníka.