5 C 214/2021-17 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 42 950 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 28. 9. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 13 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 13 000 Kč a zaplatit mu další částku 9 620 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč, poslední splátka byla splatná 8. 11. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 10 645 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 14. 12. 2017 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaná rovněž převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 17 800 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč při úrokové sazbě 21,27% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 485 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 6. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 6 825 Kč. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalované zaznamenaných v kartě zákazníka, které byly ověřeny z pracovní smlouvy žalované, jejích výplatních pásek, nájemní smlouvy a dalších dokladů. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávek ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvami o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] ze dne 28. 9. 2017 a 14. 12. 2017 smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k předmětným smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 22. 2. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 28. 9. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 13 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 13 000 Kč a zaplatit mu další částku 9 620 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč, poslední splátka byla splatná 8. 11. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 10 645 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla dne 14. 12. 2017 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaná rovněž převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 17 800 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč při úrokové sazbě 21,27% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 485 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 6. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 6 825 Kč. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalované zaznamenaných v kartě zákazníka, které byly ověřeny z pracovní smlouvy žalované, jejích výplatních pásek, nájemní smlouvy a dalších dokladů. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smluv. Rovněž část nároku označenou jako poplatek za administrativní činnost lze považovat za úhradu služeb poskytnutých žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvních ujednání ve smlouvě. Žalovaná se rovněž již ode dnů následujících po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla u obou smluv vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 30. 11. 2019 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 42 950 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna u obou smluv. Smluvní úrok byl ve smlouvách sjednán pevnými částkami 1 820 Kč a 3 400 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětných smlouvách po splatnosti úvěru. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvních ujednáních u obou smluv mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, nelze jej dovodit ani z žádného ustanovení hmotného práva, a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný v poměrně nepatrné části týkající se pouze části příslušenství pohledávky. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výš