5 C 230/2021-13 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 069 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení pojistného dle pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 13. 9. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného [příjmení] [jméno] specifikovaného ve smlouvě. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným 2 502 Kč, od splátky do 13. 9. 2018 bylo pojistné navýšeno na 3 579 Kč ročně a od splátky do 13. 9. 2019 bylo navýšeno na 3 758 Kč ročně. Žalovaný splátku pojistného splatnou do 13. 9. 2019 nezaplatil, neučinil tak ani v dodatečné lhůtě jednoho měsíce stanovené mu žalobcem a pojistná smlouva mezi účastníky tak zanikla pro neplacení pojistného ke dni 6. 3. 2020. Za období od 13. 9. 2019 do 31. 3. 2020 žalovaný dosud nezaplatil žalobci sjednané pojistné ve výši 2 069 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování pojistnou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne 13. 9. 2017 včetně informace pro klienta, záznamem z jednání ze stejného dne, stvrzenkami o placení pojistného žalovaným, bilancí pojistné smlouvy, oznámením o zániku pojistné smlouvy z 11. 3. 2020, upomínkou žalobce z 12. 6. 2019 a 24. 1. 2020 a výzvou žalobce z 3. 5. 2021 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 13. 9. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla žalovaného [příjmení] [jméno] specifikovaného ve smlouvě. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným 2 502 Kč, od splátky do 13. 9. 2018 bylo pojistné navýšeno na 3 579 Kč ročně a od splátky do 13. 9. 2019 bylo navýšeno na 3 758 Kč ročně. Žalovaný splátku pojistného splatnou do 13. 9. 2019 nezaplatil, neučinil tak ani v dodatečné lhůtě jednoho měsíce stanovené mu žalobcem a pojistná smlouva mezi účastníky tak zanikla pro neplacení pojistného ke dni 6. 3. 2020. Za období od 13. 9. 2019 do 31. 3. 2020 žalovaný dosud nezaplatil žalobci sjednané pojistné ve výši 2 069 Kč. Výše žalobou uplatněného pojistného přitom vychází z obchodních knih žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž vůči žalobci ocitl již ode dne následujícího po splatnosti pojistného, tedy ode dne 14. 9. 2019, v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření pojistné smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 100 Kč příslušejících nezastoupenému účastníku dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.