5 C 291/2020-49 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 24. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 753 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení nákladů žalobce za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dne [datum] provedl převoz žalované do Protialkoholní záchytné stanice [obec] a při převozu za asistence policistů bylo najeto služebním vozidlem celkem 115 km. Při přijetí žalované do protialkoholní záchytné stanice byla u žalované prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě 2,34 promile. Náklady za převoz byly žalobcem vyúčtovány na 753 Kč. Žalobce žalovanou k zaplacení sporné částky písemně vyzval a k jejímu zaplacení jí stanovil lhůtu do 16. 9. 2019. Žalovaná přes tuto výzvu žalobci spornou částku dosud ani částečně nezaplatila. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování vyčíslením náhrady za použití služebního vozidla vyhotoveným žalobcem, záznamem Protialkoholní záchytné stanice v [obec] ze dne [datum], záznamem žalobce o převozu žalované ze stejného dne, technickým průkazem použitého vozidla a výzvou žalobce adresovanou žalované z 2. 9. 2019 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] provedl převoz žalované do Protialkoholní záchytné stanice [obec] a při převozu za asistence policistů bylo najeto služebním vozidlem celkem 115 km. Při přijetí žalované do protialkoholní záchytné stanice byla u žalované prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě 2,34 promile. Náklady za převoz byly žalobcem vyúčtovány na 753 Kč. Žalobce žalovanou k zaplacení sporné částky písemně vyzval a k jejímu zaplacení jí stanovil lhůtu do 16. 9. 2019. 4. Podle § 89 e/ odst. 1 věta první zákona č. 373/2011 Sb. v platném znění prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 5. V projednávané věci je ze shora uvedených skutkových zjištění soudu zřejmé, že je dána povinnost žalované k úhradě nákladů její dopravy do protialkoholní záchytné stanice dne [datum], neboť při pobytu v této stanici byla nepochybně prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalované. Co do výše žalobce náklady jím vynaložené na tuto dopravu řádně prokázal a vyzval žalovanou k jejich zaplacení nejpozději do 16. 9. 2019. Žalovaná se rovněž vůči žalobci počínaje dnem následujícím po splatnosti tohoto dluhu splatného na výzvu ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB k tomuto dni. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl, a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro výjimečné umožnění plnění ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to paušální náhrady ve výši 200 Kč za 2 hlavní úkony po 100 Kč (zaslání výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení. 7. Protože žalobce byl jako Česká republika osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, přešla v souvislosti s vyhovujícím rozhodnutím soudu ve věci samé poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 téhož zákona na žalovanou. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 a) přílohy k sazebníku soudních poplatků ve znění platném ke dni zahájení řízení na účet zdejšího soudu v obecné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.