ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2021:7.C.203.2013.1 Datum: 2021-09-06 Předmět: o ochranu vlastnictví práva Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb."] ["zastavení řízení""věcná břemena""znalecký posudek""odbory"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o ochranu vlastnictví práva. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 146 (99/1963 Sb.).
1. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 7 C 203/2013-114 ze dne 7. 5. 2015 byla výrokem I. zamítnuta žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit plot, který je umístěný na pozemku žalobkyně par. č. , Anonymizováno, /29 v k.ú. , adresa, , obec Třebíč a zasahuje do jejího vlastnického práva. Výrokem III. uvedeného rozsudku byla žalobkyni uložena povinnost uhradit žalovaným náhradu nákladů řízení a výrokem V. uhradit náklady vzniklé České republice. Proti výrokům I., III. a V. tohoto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Krajský soud v Brně usnesením č. j. 37 Co 232/2015-142 ze dne 3. 1. 2017 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni uložil povinnost uhradit žalovaným náklady odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně v zákonné lhůtě dovolání, kterému Nejvyšší soud ČR vyhověl a rozsudkem č. j. 22 Cdo 2071/2017-158 ze dne 26. 6. 2019 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Usnesením č. j. 37 Co 232/2015-171 ze dne 3. 12. 2019 Krajský soud v Brně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a V. a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.2. V průběhu celého řízení v této sporné věci provedl soud prvního stupně podrobné dokazování.3. Z dopisu žalobkyně ze dne 10. 12. 2012 bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila tímto podáním MěÚ Třebíč, odbor výstavby a životního prostředí na nedodržení stavebního povolení ze strany žalovaných, a to ohledně stavby opěrné zdi na hranicích pozemků s tím, že drátěný plot byl žalovanými vybudován pod úrovní terénu.4. Z dopisu žalobkyně ze dne 30. 4. 2013 adresovaného stejnému úřadu bylo zjištěno, že žalobkyně tímto na základě oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby podala námitky týkající se opěrné zídky ze svahových tvárnic a terénních úprav pozemku žalovaných s tím, že trvala na dodržení původního stavebního povolení.5. Z dodatečného povolení stavby – statického posouzení opěrné zdi z vegetačních tvárnic soud zjistil, že dle výpočtů statika Ing. Josefa Doležala opěrná zeď svými parametry vyhovuje danému zatížení zemního tlaku.6. Z rozhodnutí MěÚ Třebíč, Odboru výstavby, o dodatečném povolení stavby ze dne 25. 7. 2013, č.j. OV 62225/12-SPIS 1208/2013-Ča bylo zjištěno, že byla dodatečně povolena stavba opěrné zdi provedená ze svahových vegetačních tvárnic a terénní úpravy v severní části pozemku pozemková parcela č. 135/167 v katastrálním území , adresa, , a to na hranici s pozemky pozemková parcela č. 135/29 a 135/27 v katastrálním území , adresa, , stavba dřevěného skladu na nářadí a stavba bazénu na pozemku pozemková parcela č. 135/167 v katastrálním území , adresa, . Parametry všech dodatečně povolených staveb jsou v tomto rozhodnutí podrobně popsány. Správní orgán se taktéž podrobně vypořádal se všemi námitkami žalobkyně.7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 17. 12. 2013 má soud za prokázané, že vlastníkem pozemků a rodinného domu zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, je žalobkyně.8. Rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č. j. KUJI 75285/2013, sp. zn. OUP 393/2013-Ko-2 bylo rozhodnutí MěÚ Třebíč změněno pouze ohledně formálních náležitostí (z důvodu chybného uvedení konkrétních ustanovení stavebního zákona), ve zbývající části (tedy věcně) bylo rozhodnutí potvrzeno. Krajský úřad ve svém rozhodnutí nejprve zrekapituloval celý dosavadní průběh řízení a také to, co mu předcházelo. Pokud se jedná o věcné závěry správního orgánu prvního stupně, pak se s těmito odvolací orgán plně ztotožnil. Při svém rozhodování pak nezjistil žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí, a proto odvolání žalobkyně zamítl.9. Ze stavebního spisu MěÚ Třebíč č. OV/6384/2014/Ča bylo zjištěno, pro jaké stavby a za jakých podmínek bylo vydáno stavební povolení a kolaudační rozhodnutí.10. Z vyjádření společnosti Geoding vyplývá, že v roce 2012 provedl společník této společnosti a současně její zaměstnanec pan , jméno FO, na žádost žalobkyně zaměření části plotu mezi pozemky žalobkyně a žalovaných, kdy zjistil, že předmětná část plotu je umístěna v rámci povolených odchylek, tedy že je plot v pořádku. Jednalo se však pouze o sousedskou výpomoc, žádný protokol o zaměření proto nebyl vyhotoven. Oficiální zaměření tedy neproběhlo.11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a z jeho výslechu u jednání dne 29. 4. 2015 vyplývá, že maximální „zásah“ předmětného oplocení do pozemku žalobce činí 0,05 m na správní hranici dané podrobnými body číslo , hodnota, -, Anonymizováno, a , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Jedná se o podrobné body, které vznikly na základě výsledků zeměměřičské činnosti. Znalec uvedl, že není schopen posoudit, zda se jedná o stavbu na cizím pozemku a dále konstatoval, že v katastru nemovitostí lze vytvořit hranici, kdy mezi dvěma lomovými body je alespoň 0,10 m. Proto v projednávaném případě nelze vytvořit pozemek „zásahu“, ani případné věcné břemeno. Znalec při jednání upřesnil, že lomové body hranic pozemků žalobkyně a žalovaných byly určeny v dnes platném souřadnicovém systému S-JTSK a lze na ně proto uplatnit nejpřísnější kritérium pro přesnost, kdy se jedná o střední souřadnicovou chybu 0,14 metru. Dále však ještě existuje tzv. polohové určení nemovitosti, kde se uplatní odchylka 0,05 metru. Hovoříme-li o katastru nemovitostí, jedná se vždy o to, co je nad povrchem. Proto znalec měřil stojky oplocení. Z grafické přílohy na č. l. 48 posudku je patrný průběh správní hranice mezi pozemky žalobkyně a žalovaných a také skutečná poloha sporného plotu. V době, kdy znalec prováděl zaměření, nebyla zemina kolem základů plotu odkopána a navíc byly u plotu na straně žalobkyně betonové tvarovky.12. Ve věci proběhlo dne 20. 11. 2020 místní šetření za účasti znalce Ing. Kutálka, kdy žalobkyni bylo soudem nařízeno odstranit zeminu kolem betonového usazení sloupků plotu, aby mohl být vypracován dodatek ke znaleckému posudku. Při místním šetření byla též pořízena fotodokumentace, ze které je patrná aktuální situace na místně samém před odstraněním zeminy. Žalovaný 1. při místním šetření uvedl, že beton z podzemní části oplocení byl odstraněn v dubnu 2020, k čemuž předložil k nahlédnutí fotografie. Toto následně doložila po odstranění zeminy fotografiemi též žalobkyně.13. Z dodatku ke znaleckému posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 28. 12. 2020 bylo zjištěno, že znalcem byly doměřeny podzemní části sporného oplocení, přičemž znalec navázal na měření nadzemní části oplocení provedené v rámci podání předchozího znaleckého posudku. Plocha, kterou podzemní část konstrukce plotu zasahuje do pozemku žalobkyně, činí celkem , hodnota, m2. Plocha nadzemní částí oplocení žalovaných činí 0,484 m2. Celková plocha oplocení, tj. nadzemní i podzemní části, na pozemku p. č. 135/29 (tj. pozemku žalobkyně) činí 0,902 m2. Na požadavek soudu ohledně určení, jaká výměra z celkové plochy plotu se nachází na pozemku žalobkyně a jaká na pozemku žalovaných, znalec uvedl, že celé oplocení se nachází na pozemku p. č. 135/29 (což je pozemek žalobkyně). Znalec závěrem upozornil soud na možnou aplikaci povolené odchylky 0,14 m, která může vést k odlišné interpretaci jeho zjištění. Z nákresů na č.l. 24-26 dodatku ke znaleckému posudku je jasně patrné, jakou částí zasahuje oplocení žalovaných do pozemku žalobkyně jak v nadzemní části, tak i v části podzemní. Černou čarou jsou vyznačeny skutečné hranice pozemků dle katastru nemovitostí, hnědě jsou zakresleny přesahy na pozemek žalobkyně a zeleně je pak vyznačena hranice dovolené odchylky.14. Z výslechu znalce při jednání konaném dne 26. 7. 2021 vyplynulo, že odchylky zjištěné při zaměření sloupků v terénu jsou hluboce pod povolenými odchylkami, které činí 14 cm. Základní problém dle znalce spočívá v původním vyměření pozemku v roce 1996, kdy je dle jeho názoru třeba při zaměření použít stejnou metodu jako tehdy. Při zohlednění povolené odchylky 14 cm nelze dle znalce říci, že stavba je v rozporu s tím, co je evidováno. Znalec garantuje přesnost svého nálezu s odchylkou do 4 cm. Existující oplocení bylo zaměřeno celkem 3x, kdy odchylka je do 14 cm. Pokud je zjištěná odchylka do 14 cm, pak znalec nemá právo cokoliv měnit. Za této situace je fyzický stav v terénu totožný s tím, co je evidováno v katastru nemovitostí. K obrázku č. 1 na č.l. 10 dodatku ke znaleckému posudku znalec uvedl, že je patrné odskočení plotu, že je zde překročena odchylka 0,14 m a tudíž je zasaženo do pozemku sousedícího s pozemkem žalovaných. Původně byly pozemky dle znalce stabilizovány zabetonovanými železnými trubkami a dřevěnými kolíky. Záleží proto na tom, zda tyto byly účastníky tohoto řízení akceptovány jako hranice pozemků. S vytyčováním hranic musí dle znalce souhlasit všichni účastníci. V původním znaleckém posudku označil znalec lomové body 2 až 8, které představují jednotlivé stojky oplocení nad úrovní terénu. Tyto tvoří plochu 0,484 m2. V rámci vypracování dodatku č. 1 ke znaleckému posudku by
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.