5 C 168/2021-84 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 820 Kč s příslušenstvím a 60 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 6. 2020 pracoval u žalobce jako řidič, pracovní poměr skončil dne 8. 10. 2020. Pro výkon zaměstnání svěřil žalobce žalovanému nákladní vozidlo [registrační značka] s návěsem. Po skončení pracovního poměru vrátil žalovaný žalobci vozidlo i návěs poškozené, byl zejména poškozený lem zadního blatníku předního kola vozidla, byly poškozené dvě pneumatiky, byla poškozená plachta, chyběly 3 kusy kurtů a 5 kusů hliníkových lišt, a vozidlo i návěs byly znečištěné. Za opravy a úklid vozidla žalobce zaplatil celkem 25 666 Kč. Na úhradu této škody žalobce započetl nárok žalovaného na úhradu stravného za měsíc září 2020 ve výši 18 981 Kč. Žalobou proto uplatňuje nárok na zaplacení rozdílu mezi oběma částkami ve výši 6 685 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 90 Kč za dva dopisy zaslané v této souvislosti doporučeně žalovanému. Další škoda ve výši 60 EUR měla žalobci dle jeho tvrzení tím, že žalovaný v souvislosti s přepravou zboží z [obec] do [anonymizováno] ve dnech 29. 9. 2020 do 1. 10. 2020 nepředložil v rámci vykládky doklady ke zboží, zejména dodací listy, a způsobil tím, že žalobce musel svému smluvnímu partneru [právnická osoba] nahradit jím zaplacenou smluvní pokutu ve výši 60 EUR. V této souvislosti dále žalobce požaduje po žalovaném rovněž náklady za poštovné ve výši 45 Kč za doporučený dopis zaslaný žalovaného. Spornou částku dosud žalovaný žalobci nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vznik jeho odpovědnosti za škodu, neboť žalobce u většiny nároků ani netvrdil existenci příčinné souvislosti mezi zaviněním žalovaného a tvrzené škody, a ani netvrdil, jakou právní povinnost měl žalovaný porušit. Svůj podíl na škodě vzniklé na svěřeném vozidle a návěsu připustil pouze u poškození lemu blatníku na tahači způsobené kolizí s kuželem na dálnici, za ostatní tvrzené škody dle jeho názoru nemůže nést odpovědnost a započtení tvrzené škody na jeho nárok na zaplacení stravného za září 2020 považuje za protiprávní. Pokuta ve výši 60 EUR byla smluvnímu partneru žalobce udělena pouze za zpoždění s vykládkou zboží, za kterou odpovídají zaměstnanci [anonymizováno], pro který byl náklad určen, a nikoliv za absenci dodacích listů. 3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný pracoval u žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 6. 2020 od tohoto dne do 8. 10. 2020 na pracovní pozici řidič, a pro účely plnění pracovních povinností mu žalobce svěřil nákladní vozidlo uvedené shora s návěsem. Za měsíc září 2020 vznikl žalovanému nárok na zaplacení cestovních náhrad ve výši 18 981 Kč, tuto částku žalobce žalovanému ani částečně nevyplatil a dopisem datovaným 23. 12. 2020 učinil úkon směřující k započtení této pohledávky žalovaného na jeho nárok na náhradu předmětné tvrzené škody. Sporným zůstalo, zda, a případně v jaké výši, má dále žalobci vůči žalovanému nárok na náhradu škody. 4. Z daňového dokladu žalobce [číslo] kterým uplatnil žalobce vůči žalovanému nárok na náhradu škody, i daňových dokladů dodavatelů k němu připojených, vzal soud za prokázané, že tato tvrzená škoda ve výši 25 666 Kč měla spočívat v zaplacení částky 2 100 Kč za opravu lemu zadního blatníku, částky 585 Kč za 3 kusy upevňovacího pásu a ráčny, částky 2 340 Kč za 5 kusů hliníkových pásů, částky 14 561 Kč za dva kusy pneumatik [příjmení], částky 2 940 Kč za 6 hodin práce při úklidu kabiny tahače, částky 1 200 Kč za opravu plachty, částky 980 Kč za dvě hodiny práce a částky 960 Kč za dvě hodiny práce při montáži a demontáži pneumatik. Z předávacího protokolu ze dne 22. 6. 2020 a technického průkazu žalovanému svěřeného vozidla vzal soud za prokázané, že žalovaný tohoto dne svěřené vozidlo převzal, stav pneumatik nelze z protokolu zjistit, a v položce boční zábrana (hliníková/dřevěná) je uvedeno 26 kusů bez specifikace materiálu a nelze z něj tak zjistit, zda žalovaný nějaké hliníkové zábrany převzal. Vozidlo [příjmení] [jméno] svěřené žalovanému bylo schváleno k provozu na pozemních komunikacích 14. 5. 2019. Z dokladů týkajících se přepravy zboží do [anonymizováno] v SRN ve dnech 29. 9. 2020 až 1. 10. 2020 vystavených společnostmi [anonymizováno] a [právnická osoba], a daňového dokladu vystaveného žalobci touto společností soud zjistil, že žalobce byl svému partneru [anonymizováno] zaplatit jemu uloženou smluvní pokutu ve výši 60 EUR, příčina uložení smluvní pokuty specifikována společností V jako neúplné dokumenty – k tíži dopravce. Dále soud provedl dokazování přepisy komunikace mezi žalovaným a pověřenými zaměstnanci žalobce, fotodokumentací předmětného vozidla po jeho předání žalobci, pracovní smlouvou žalovaného u žalobce, dohodou o skončení pracovního poměru žalovaného u žalobce a dalšími listinami předloženými účastníky, které neměly vliv na rozhodnutí soudu. Naproti tomu soud neprovedl žalobcem navržené důkazy výpovědí svědka [jméno] [příjmení], případně znaleckým posudkem ohledně stavu pneumatik na vozidle užívaném žalovaným, neboť vzhledem ke skutkovým i právním závěrům soudu, které budou uvedeny dále, by tyto důkazy nemohly nic změnit na výsledku řízení, a jejich provedení by tak bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. 5. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Podle § 250 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 zákoníku práce vztahujících se k odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách a ztrátu svěřených věcí, přičemž tyto výjimky se na projednávanou věc nevztahují. 6. Základními předpoklady vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu vzniklou zaměstnavateli jsou tak kromě vzniku škody na majetku zaměstnavatele i zaviněné porušení povinnosti zaměstnancem a existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody a tímto zaviněním. V případě největší položky požadované náhrady škody, kterou je výměna dvou kusů pneumatik za částku 14 561 Kč převyšující žalobou uplatněný nárok, je sice z předložené fotodokumentace zřejmé, že pneumatiky značně opotřebeny byly a náklady na jejich výměnu byly vynaloženy žalobcem účelně, nicméně opotřebení pneumatik a nutnost jejich výměny či repase po určité době užívání je jejich obvyklou vlastností. Žalobce přitom ani netvrdil, že by nějakým (a případně jakým) konkrétním porušením svých povinností žalovaný poškození pneumatik na návěsu zavinil. Náklady žalobce vynaložené na výměnu pneumatik tak nelze považovat za škodu, za kterou odpovídá žalovaný, a na tomto závěru by nemohly změnit ani závěry případného znaleckého posudku, neboť znalec by se mohl vyjádřit pouze ke stavu pneumatik v době jejich předání žalovaným, a nikoli k otázce případného zavinění jejich stavu žalovaným. 7. Žaloba dále dle názoru soudu nemůže být důvodná minimálně v dalších dvou bodech týkajících se hliníkových zábran v ceně 2 340 Kč a žalobcem zaplacené smluvní pokuty ve výši 60 EUR. Z protokolu o předání vozidla žalovanému nevyplývá, že by nějaké boční hliníkové zábrany byly žalovanému předány, a soud nemá důvod nevěřit tvrzení žalovaného, že k upevnění nákladu byly používány zábrany dřevěné, a to tím spíše, že tento druh zábran je zachycen na fotografii předložené žalovaným. Z komunikace mezi žalovaným a dispečerkou žalobce dne 30. 9. 2020 pak sice vyplývá, že žalovaný při jízdě do [anonymizováno] neměl potřebné dodací listy, nicméně je z této komunikace zřejmé, že se tak stalo z důvodů na straně zákazníka a žalovaný se snažil vzniklou situaci řešit. Nelze proto dovodit, že by za škodu vzniklou žalobci zaplacením smluvní pokuty odpovídal žalovaný. 8. Lze proto shrnout, že minimálně ve třech shora uvedených žalobcem tvrzených položkách nemůže být dána odpovědnost žalovaného za škodu, přičemž tyto žalobou uplatněné nároky činí včetně ceny práce za montáž pneumatik ve výši 960 Kč celkem 17 861 Kč a 60 EUR, tedy podstatně více, než žalobcem v tomto řízení požadované částky. I kdyby tedy byla v ostatních položkách odpovědnost žalovaného za škodu vzniklou žalobci dána, byla tato možná škoda již žalobcem započtením nároku žalovaného za stravné za září 2020 uhrazena. Z důvodu procesní ekonomie se proto soud odpovědností žalovaného za tyto další tvrzené škody nezabýval a žalobu ve věci samé včetně požadovaného příslušenství pohledávky a nákladů na vymáhání pohledávky jako nedůvodnou zamítl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to odměny advokátky ve výši 7 5