5 C 274/2021-60 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 35 696,09 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 22. 1. 2008 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě ve výši 36 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet povinnou minimální splátkou danou obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 24. 5. 2019. Ke dni splatnosti úvěru dlužil žalovaný na splnění svých závazků ze smlouvy celkem 39 775,47 Kč, přičemž dluh na jistině činil 35 107,09 Kč, na kapitalizovaných úrocích 2 579,38 Kč a na poplatcích 589 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Oba účastníci se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování výpisem z účtu žalovaného u právního předchůdce žalobce, vyrozuměním o postoupení pohledávky z 18. 12. 2020, výzvou žalobce z 10. 3. 2021 včetně podacího archu, žádostí žalovaného o kreditní kartu z 22. 1. 2008, souhlasem žalovaného s podmínkami smlouvy a protokolem o převzetí kreditní karty z 19. 9. 2016, oznámením právního předchůdce žalobce z 26. 5. 2020, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce a jeho sazebníkem poplatků, smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 8. 2018 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek a potvrzením o úplatě. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 22. 1. 2008 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě ve výši 36 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena z údajů o příjmu a dalších poměrech žalovaného obsažených v žádosti o úvěr, přičemž toto ověření považuje soud vzhledem k výši úvěru za dostačující. Žalovaný byl povinen úvěr splácet povinnou minimální splátkou danou obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 24. 5. 2019. Ke dni splatnosti úvěru dlužil žalovaný na splnění svých závazků ze smlouvy celkem 39 775,47 Kč, přičemž dluh na jistině činil 35 107,09 Kč, na kapitalizovaných úrocích 2 579,38 Kč a na poplatcích 589 Kč. Až do splnění závazků žalovaného z předmětné smlouvy dále žalobci přísluší právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 23,99% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ohledně žalobou uplatněného nároku na zaplacení jistiny dluhu, smluvních poplatků a smluvního úroku proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou uplatněná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Přiznanou částku s příslušenstvím uložil soud žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 785 Kč, odměny advokáta ve výši 7 620 Kč za tři hlavní úkony po 2 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 789 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.