5 C 280/2022-22 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 026,02 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného ze dne 14. 11. 2019 [číslo] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v měsíčních splátkách specifikovaných ve smlouvě vždy ke dni jejich splatnosti. Úroková sazba byla sjednána na 23,76% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla přezkoumána na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, údajů v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a příjmů a výdajů žalovaného odhadnutých na základě historických dat z Českého statistického úřadu, přičemž nebyla individuálním hodnocením žalovaného zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 3. 2022. Ke dni splatnosti úvěru dlužil žalovaný na splnění svých závazků ze smlouvy celkem 12 026,02 Kč, přičemž dluh na jistině činil 10 537,17 Kč, na smluvních poplatcích 600 Kč, na sjednané smluvní pokutě 369,50 Kč a na sjednaném pojistném 519,35 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok k tomuto dni činil 1 492,50 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 4. 2022 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Oba účastníci se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o poskytnutí předmětného úvěru, dokladem o zůstatku finančních prostředků na účtu žalovaného při poskytnutí úvěru, informací o bonitě žalovaného, všeobecnými obchodními podmínkami a produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry právního předchůdce žalobce a jeho sazebníkem poplatků, informací o zprostředkovateli úvěru, potvrzením o poskytnutí úvěru z 24. 3. 2020 včetně základní informace o úvěru a jeho splácení, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, odstoupením od smlouvy z 24. 2. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 4. 2022 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 26. 4. 2022 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 2. 5. 2022 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného ze dne 14. 11. 2019 [číslo] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v měsíčních splátkách specifikovaných ve smlouvě vždy ke dni jejich splatnosti. Úroková sazba byla sjednána na 23,76% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla přezkoumána na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, údajů o zůstatku na účtu žalovaného, údajů v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku a příjmů a výdajů žalovaného odhadnutých na základě historických dat z Českého statistického úřad. Bylo přitom zjištěno, že žalovaný disponoval na svém účtu zůstatkem ve výši 26 013,60 Kč, byl zaměstnán a měl čistý měsíční příjem asi 21 500 Kč, přičemž náklady jeho domácnosti činily 8 000 Kč měsíčně a jeho ostatní finanční závazky 4 100 Kč měsíčně. Vzhledem k výši úvěru soud považuje toto ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 3. 2022. Ke dni splatnosti úvěru dlužil žalovaný na splnění svých závazků ze smlouvy celkem 12 026,02 Kč, přičemž dluh na jistině činil 10 537,17 Kč, na smluvních poplatcích 600 Kč, na sjednané smluvní pokutě 369,50 Kč a na sjednaném pojistném 519,35 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok k tomuto dni činil 1 492,50 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 4. 2022 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ohledně žalobou uplatněného nároku na zaplacení jistiny dluhu, smluvních poplatků, pojistného a smluvního úroku proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou uplatněná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Přiznanou částku s příslušenstvím uložil soud žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.