5 C 43/2022-14 — Okresní soud v Třebíči

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 415 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 13. 10. 2015 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala cenu dodané elektřiny řádně a včas žalobci zaplatit. Za období od 9. 8. 2019 do 4. 6. 2020 dodal žalobce žalované elektřinu v ceně 7 295 Kč, kterou žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] se splatností do 22. 6. 2020. Na úhradu takto vyúčtované kupní ceny dosud žalovaná žalobci zaplatila pouze částku 2 880 Kč, zbývající část ceny ve výši 4 415 Kč dosud žalovaná žalobci nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. Žalobce i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi účastníky 13. 10. 2015, žádostí žalované o ukončení smlouvy z 5. 5. 2020, daňovým dokladem žalobce [číslo] včetně jeho příloh a výzvou žalobce z 18. 10. 2021. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 13. 10. 2015 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala cenu dodané elektřiny řádně a včas žalobci zaplatit. Za období od 9. 8. 2019 do 4. 6. 2020 dodal žalobce žalované elektřinu v ceně 7 295 Kč, kterou žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] se splatností do 22. 6. 2020. Na úhradu takto vyúčtované kupní ceny dosud žalovaná žalobci zaplatila pouze částku 2 880 Kč, zbývající část ceny ve výši 4 415 Kč dosud žalovaná žalobci nezaplatila. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit žalobci cenu poskytnutých služeb danou jí smlouvou mezi účastníky. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad právně nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 1 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb..