5 C 5/2022-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 5. 10. 2018 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], a stejného dne byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k této smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena z interních a externích databází včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a informací některých společností patřících do skupiny PPF. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 31. 8. 2021. K tomuto dni činil dluh žalovaného vůči žalobci na nesplacené jistině úvěru 5 000 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 334,87 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi účastníky 5. 10. 2018, dodatkem [číslo] k této smlouvě ze stejného dne, obchodními podmínkami a ceníkem služeb žalobce, výpisy z běžného účtu žalovaného u žalobce, přehledem čerpání a splácení úvěru a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 31. 8. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 5. 10. 2018 uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], a stejného dne byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k této smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena z interních a externích databází včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a informací některých společností patřících do skupiny PPF. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Vzhledem k výši poskytnutého úvěru považuje soud způsob ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr za dostačující. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 31. 8. 2021. K tomuto dni činil dluh žalovaného vůči žalobci na nesplacené jistině úvěru 5 000 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 334,87 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru, přičemž žalobou uplatněný nárok odpovídá smluvnímu ujednání účastníků ve smlouvě. Co do výše vyplývá žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu ocitl ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci plně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, právo na náhradu dalších nákladů řízení žalobce neuplatnil. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení právě ve výši 400 Kč.