7 C 170/2022-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 11 798,30 Kč s příslušenstvím zákonného úroku z prodlení a poplatku z prodlení ve výši 2 292 Kč z titulu smlouvy ke službě [anonymizováno] účet uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje možnost zákazníkům zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní (dále jen„ Twisto Karta“). [anonymizováno] Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 9 906,30 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití Twisto Karty. Jednotlivé platby a výběry [anonymizováno] Kartou následně žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na [anonymizováno] účtu žalovaného a následně žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí [anonymizováno] Kartou, ve kterém žalovanému uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtovala. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 400 Kč. Žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení. Dle obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti mu bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky, dle kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobce požadovat poplatek z prodlení. S ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 2 292 Kč. 2. Podáním ze dne 5. 8. 2022 žalobkyně doplnila žalobkyně svá tvrzení na základě výzvy soudu v tom směru, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z občanského průkazu žalovaného, na jehož základě jej prověřila v centrální evidenci exekucí, v rejstříku SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Doklady o lustracích v těchto evidencích však žalobkyně nedisponuje. Dle názoru žalobkyně se v projednávané věci nejedná o úplatný úvěr, a tudíž nelze věc posuzovat dle zákona o spotřebitelském úvěru. Alternativně však žalobkyně navrhla, aby soud věc posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení. 3. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 4. Žalobkyně dne 16. 4. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu ke službě [anonymizováno] účet. Na smlouvě chybí podpis zákazníka, když v závěru je uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu. Z bodu 1.2 smlouvy vyplývá, že žalobkyně zpřístupní žalovanému v rámci služby [anonymizováno] účet aktuální limitní rámec ve výši 10 000 Kč. Dle bodu 1.4 smlouvy je žalovaný oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu a současně je povinen hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu, a to vždy alespoň 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Čerpání jednotlivých částek žalovaným vyplývá z přehledů transakcí za měsíce listopad 2020 a prosinec 2020 předložených žalobkyní. Celková částka vyčerpaná žalovaným činí 9 906,30 Kč (bez poplatků z prodlení a smluvních pokut). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2021. 5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle níže citovaných ustanovení zákona [číslo] občanského zákoníku (dále též jen„ o.z.“). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. věta první po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena výše specifikovaná smlouva, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru, který je běžně poskytován prostřednictvím kreditních karet. Také poskytováních finančních prostředků formou odložených plateb je třeba považovat za úvěr (viz např. aktuální znění § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o [anonymizováno] účtu právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně. K žalobě byla přiložena smlouva s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. V doplnění žaloby ze dne 5. 8. 2022 přitom žalobkyně tvrdí, že výše limitu činila 5 000 Kč. V bodě 3.8 smlouvy předložené soudu bez podpisu žalovaného je uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu. Podpis žalovaného (ať již vlastnoruční nebo elektronický, např. prostřednictvím SMS kódu apod.) však na smlouvě chybí. Za této situace lze finanční prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému považovat za bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný vyčerpal z nákupního účtu, resp. Twisto karty celkem částku 9 906,30 Kč, přičemž žalobkyni dosud uhradil pouze částku 400 Kč. Částka 9 506,30 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, která se domnívala, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Soud proto výrokem I. přiznal žalobkyni částku 9 506,30 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. 11. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl vůči žalobkyni v prodlení s plněním peněžitého závazku, je žalovaný povinen žalobkyni uhradit též zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal až poté, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o jeho splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzvána nejdříve předžalobní upomínce s tím, že dlužnou částku má uhradit nejpozději do 17. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, ocitl se ode dne 18. 10. 2021 v prodlení s úhradou částky 9 506,30 Kč. 12. Ve zbylém rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 78,3 %: 21,7 % (tedy poměr úspěchu žalobkyně včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných do dne vyhlášení rozsudku ve výši 10 301,05 Kč k celkové žalované částce opět včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných k datu vyhlášení rozsudku ve výši 13 162,71 Kč, přičemž neúspěšná byla žalobkyně ohledně částky 2 861,66 Kč). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení vyčíslená jakou součet následujících položek: skutečně zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen„ AT“), ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), celkem 900 Kč, 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 300 Kč. 14. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního práv