7 C 9/2022-14 — Okresní soud v Třebíči

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 680 Kč s příslušenstvím, představující zákonný úrok z prodlení, z titulu dlužných zákonných příspěvků nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním v celkové výši 15 380 Kč. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 13. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (tj. celkem 111 dní) provozoval vozidlo [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 7 215 Kč (111 dní x 65 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 3. 9. 2020 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 17. 11. 2020. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 26. 5. 2021 předžalobní upomínka. Z listinných důkazů má soud též za prokázané, že žalovaný v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (tj. celkem 121 dní) provozoval vozidlo [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 7 865 Kč (121 dní x 65 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 29. 10. 2020 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 13. 1. 2021. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 9. 6. 2021 předžalobní upomínka. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho ustanovení § 4 odst. 1, 2, 4, 5, 6, § 15 odst. 1, 2, 3 a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu. Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, které odpovídají součinu zákonných denních sazeb a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalovaných částek, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků a nákladů na jejich uplatnění se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitých závazků a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x [částka] za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.