12 C 343/2022-55 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou doručenou soudu dne 27. 12. 2022 domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 13 600 Kč z titulu neuhrazeného úvěru. Předseda senátu ve věci nařídil jednání na den 9. 3. 2023. Žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, to vše tedy při zachování zákonem stanovené desetidenní lhůty před jednáním, a který byl o následcích nedostavení se poučen v předvolání k tomuto jednání, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, zmeškal. Žalobkyně, jenž se k jednání shora uvedenému dostavila, navrhla soudu, aby v takto nastalé procesní situaci rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. V této souvislosti soud shledal, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro využití postupu podle ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, upravující procesní institut rozsudku pro zmeškání, když povaha projednávané věci připouští možnost v ní uzavřít smír a vydaným rozsudkem ani nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (ustanovení § 153b odst. 3 občanského soudního řádu a contrario). S ohledem na tyto skutečnosti soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na jejich základě dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne 30. 9. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto do částku ve 4 měsíčních splátkách, což neučinil z uvedeného důvodu proti němu uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty 4 000 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 82/2012 občanského zákoníku, ohledně úroku z prodlení bylo rozhodováno podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku. Nárok uplatněný žalobou je proto důvodný včetně příslušenství této pohledávky a proto soud žalobě rozhodl tak, jak je obsaženo ve výroku I. tohoto rozsudku. Konkrétní délka lhůty stanovené žalovanému ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem nachází své opodstatnění v ustanovení § 160 odst.1 občanského soudního řádu. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst.1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšné žalobkyni ve věci pak byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále navýšené odměny advokáta o 21 % DPH stanovené podle §§14b) a § 7 vyhl. [číslo] ve výši 3 x 300 Kč a 1 x 1 500 Kč a režijních paušálů ve výši 3 x 100 Kč a 1 x 300 Kč.