18 C 47/2022-63 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhali se žalobci prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalované zaplatit jim částku 13 761 Kč z titulu dlužného nájemného a služeb v souvislosti s užíváním bytu žalovanou. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaná zůstala ve věci bez vyjádření. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména nájemní smlouvou ze dne 3. 9. 2020, protokolem o odevzdání bytu pronajímatelem a jeho převzetí nájemcem ze dne 3. 9. 2020, protokolem odevzdání bytu pronajímatelem a jeho převzetí nájemcem ze dne 3. 9. 2021, vyúčtováním záloh za služby spojené s užíváním bytu zaslané dne 3. 11. 2021, dohodou o zaplacení nájemného za srpen 2021 ze dne 29. 7. 2021, výstupem ze sledování zásilek – zásilkou č. RR043468688CZ, podacím lístkem č. RR043468688CZ, předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2022, zásilkou č. RR877131738CZ, předžalobní výzvou ze dne 15, 2. 2022, zásilkou č. RR877131741CZ, výstupem ze sledování zásilek – zásilkou č. RR877131738CZ, výstupem ze sledování zásilek – zásilkou č. RR877131741CZ, podacím archem k výše uvedeným zásilkám. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Mezi žalobci a žalovanou došlo dne 3. 9. 2020 k uzavření Smlouvy o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalované přenechán do nájmu byt [číslo] o velikosti 2+kk, v přízemí domu [adresa], na adrese [adresa žalované] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V nájemní smlouvě byla mj. stanovena výše nájmu na 7 000 Kč měsíčně a stanoveny zálohy na energii ve výši 2 500 Kč měsíčně, nájem i zálohy splatné vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce na měsíc dopředu na účet pronajímatelů. Dále byla složena jistota dle § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši jednoho měsíčního nájmu, tzn. 7 000 Kč. Dne 3. 9. 2021 bylo mezi žalobci a žalovanou dohodnuto ukončení předmětné nájemní smlouvy a předání předmětu nájmu. K řádnému předání bytu však ze strany žalované nedošlo, neboť žalovaná ve sjednaný den předání bytu, tj. dne 3. 9. 2021, předmětný byt natrvalo opustila se všemi svými věcmi a zanechala jej neuklizený se zbytky jídla a spousty odpadků. Tímto jednáním žalované byl porušen čl. VII. odst. 7.2. nájemní smlouvy, dle kterého byla žalovaná jako nájemce povinna po skončení nájmu předmět nájmu vyklidit a předat pronajímateli ve stavu, v jakém jej přebírala. Žalobci tak museli úklid financovat z vlastních nákladů, kdy se tato částka rovnala 1 000 Kč, v bytě bylo nutné opravit okno a parapet v částce 1 460 Kč a dále koupelnové skříňky v celkové výši 530 Kč a byt vymalovat za 1 500 Kč. Celková výše žalobci vynaložených účelných nákladů na úklid a opravu pronajatého bytu žalovanou činí 4 490 Kč. Dále žalovaná nehradila řádně zálohy za služby spojené s užíváním bytu a nájemné za měsíc srpen 2021 a jejich poměrnou část za měsíc září 2021, za spotřebovanou elektrickou energii ze strany žalované za období od 20. 11. 2020 do 3. 9. 2021 pak žalobci uhradili dodavatelům celkem částku 21 541,26 Kč a za dodávky vody za období listopad 2020 až 3. 9. 2021 vznikly náklady celkem 9 530 Kč, tj. celkem 31 071,26 Kč. Od celkové částky představující náklady za služby spojené s užíváním bytu 31 071,26 Kč žalobci odečetli uhrazené zálohy žalovanou ve výši 22 500 Kč a vznikl jim vůči žalované nedoplatek ve výši 8 571 Kč. Žalobci tak za žalovanou evidují neuhrazené pohledávky po splatnosti ve výši 13 761 Kč vč. DPH, spočívající v nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu ve výši 6 061 Kč, nájemné za měsíc srpen 2021 ve výši 7 000 Kč a poměrnou část nájemného v délce tří dnů za září 2021 ve výši 700 Kč. Svůj dluh žalovaná i přes výzvu neuhradila. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. V projednávané věci je tedy nepochybné, že ačkoli pronajímatel předal žalované jako nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu bytu, žalovaná nedostála svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem a s ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobců v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku, navýšené odměny advokáta o 21% DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 1 660 Kč dle § 7, 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení a třech paušálních náhradách po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobců nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.