4 C 132/2023-26 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 17 878 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení (v kapitalizované podobě a dále v procentní částce do zaplacení), a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 29. 1. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO] – dále též jen„ Provident“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Na základě smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 26 673 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 593 Kč. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 15 000 Kč, dále kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 3 994 Kč, odměnou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 6 329 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 1 350 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, celkově na pohledávku uhradila 8 795 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní, došlo s účinností k 16. 12. 2022 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2022. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení 17 878 Kč (dlužná jistina 10 872,25 Kč + dlužný poplatek 7 005,75 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 6 292,81 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 557,22 Kč, úrok ve výši 28,20 % p. a. z 10 872,25 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % p. a. z 10 872,25 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 10. 10. 2023, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně [příjmení] splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smluv. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované; majetková situace žalované byla ověřena z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Současně si [anonymizováno] ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně přitom nepředložila soudu kopie dokladů žalované, neboť podle sdělení žalobkyně uchazeči o úvěr dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaná (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vycházel z listin předložených žalobkyní; ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 1. 2020, [číslo] soud zjistil, že došlo mezi [anonymizováno] jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným k podpisu smlouvy o úvěru, v níž se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti ve výši 15 000 Kč, a to za úrok ve výši 3 994 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a péči o zákazníka ve výši 6 329 Kč; bylo sjednáno též pojištění ve výši 1 350 Kč. Žalovaná byla podle této smlouvy povinna splácet celkovou částku 26 673 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 593 Kč. 6. Přípisem [anonymizováno] z 16. 12. 2022 byla žalovaná informována o výši dlužné částky (30 315,81 Kč bez příslušenství) plynoucí z uvedené smlouvy a dále o tom, že tato pohledávka byla z [anonymizováno] postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2022. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, a to včetně výňatků z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávek [anonymizováno] za žalovanou. Následně pak žalobkyně zaslala žalované výzvu ze dne 1. 6. 2023 k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení. 7. Z karty zákazníka datované ke dni 29. 1. 2020 soud zjistil, že tato listina (vyhotovená ke stejnému dni jako smlouva o úvěru) obsahuje osobní údaje žalované včetně čísla dokladu totožnosti, dále údaje o tom, že žalovaná je svobodná, má vlastní bydlení, ze svého příjmu vyživuje 3 osoby, je zaměstnaná jako provozní u spol. [právnická osoba], její čistý měsíční příjem činí 12 295 Kč, příjem domácnosti činí celkem 32 495 Kč, výdaje žalované činí 3 000 Kč, žalovaná nemá kreditní kartu ani jinou zápůjčku u jiné společnosti, přičemž měla být ověřena pracovní smlouva a výplatní pásky za měsíce říjen až prosinec 2019. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho pořádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícím poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen„ ZoSÚ“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 15. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 18. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ ve výši 15 000 Kč za výše specifikovaných smluvních podmínek. 19. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť [anonymizováno] jako právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. poskytl žalované úvěr za okolností, z nichž nebylo možno dovodit, že žalovaná bude schopna tento úvěr splácet. 20. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatu