5 C 140/2023-15 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 57 737,84 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 18. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému hotovostní úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaný v plné výši vyčerpal. Žalovaný se zavázal tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 8,90% ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 032 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z jeho účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovaným i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2021. K tomuto dni, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalovanému z předmětné smlouvy, činil dluh žalovaného na jistině úvěru 47 842,15 Kč, na smluvním úroku 3 814,74 Kč, na zákonném úroku z prodlení 3 980,95 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 100 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 18. 12. 2017, záznamem o poskytnutí a vysvětlení informací k úvěru, dodatkem ke smlouvě o úvěru z 2. 11. 2020, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru včetně přehledu poplatků a úroků, výzvami žalobce datovanými 13. 6. 2021 a 24. 5. 2022, rozhodnutím žalobce o okamžité splatnosti dluhu z 28. 8. 2021 a výzvou žalobce z 27. 7. 2021 včetně dodejky. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 18. 12. 2017 uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému hotovostní úvěr ve výši 70 000 Kč, který žalovaný v plné výši vyčerpal. Žalovaný se zavázal tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 8,90% ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 032 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z jeho účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovaným i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Tento způsob ověření úvěruschopnosti považuje soud vzhledem k výši poskytnutého úvěru za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2021. K tomuto dni, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalovanému z předmětné smlouvy, činil dluh žalovaného na jistině úvěru 47 842,15 Kč, na smluvním úroku 3 814,74 Kč, na zákonném úroku z prodlení 3 980,95 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 100 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný až do jeho splacení rovněž dále žalobci přísluší právo na zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 8,25% ročně. Žalovaný se rovněž vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušnému kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 310 Kč. Jiné náklady řízení žalobci nevznikly, popřípadě nebyly požadovány a doloženy.