5 C 193/2023-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 408 653,54 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 25. 7. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr na bydlení až do částky 1 440 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve výši 2,59% ročně splatit v 360 pravidelných měsíčních splátkách v předpokládané výši 5 757,36 Kč. Úvěr byl žalovaným ke dni 22. 7. 2020 vyčerpán v plné výši. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto ke dni 12. 5. 2022 prohlásil v souladu se smlouvou úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce se předmětnou žalobou domáhá pouze zaplacení části jistiny ve výši 408 653,54 Kč a zbytek jistiny nad tuto částku neuplatňuje. Žalovaná jistina úvěru představuje pouze neuhrazenou část úvěru bez jakéhokoliv přirostlého příslušenství v podobě úroků nebo poplatků. Žalovaný byl k zaplacení sporné částky žalobcem před zahájením řízení písemně vyzván, nicméně dosud žalovanou částku žalobci ani částečně nezaplatil. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 25. 7. 2018, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, žádostmi žalovaného o čerpání úvěru z 29. 5. 2019, 30. 8. 2019, 30. 9. 2019, 4. 12. 2019 a 20. 7. 2020, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 9. 8. 2022, oznámením o postoupení pohledávky z 11. 8. 2022 včetně dodejky, výzvou právního předchůdce žalobce zaslanou žalovanému z 13. 5. 2022 včetně dodejky a výzvou žalobce z 7. 9. 2022 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 25. 7. 2018 řádně dle § 395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr na bydlení až do částky 1 440 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se smluvním úrokem ve výši 2,59% ročně splatit v 360 pravidelných měsíčních splátkách v předpokládané výši 5 757,36 Kč. Úvěr byl žalovaným ke dni 22. 7. 2020 vyčerpán v plné výši. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto ke dni 12. 5. 2022 prohlásil v souladu se smlouvou úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce se předmětnou žalobou domáhá pouze zaplacení části jistiny ve výši 408 653,54 Kč a zbytek jistiny nad tuto částku neuplatňuje. Žalovaná jistina úvěru představuje pouze neuhrazenou část úvěru bez jakéhokoliv přirostlého příslušenství v podobě úroků nebo poplatků. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž ode dne následujícího po splatnosti předmětné části úvěru, tedy ode dne 3. 6. 2022, který je prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené žalobcem žalovanému k plnění ve výzvě z 13. 5. 2022, ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. V souladu s konstantní soudní judikaturou pak žalobci až do splnění dluhu vzniká právo na zaplacení smluvních úroků. V části týkající se zaplacení částky 408 653,54 Kč s příslušenstvím proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 16 347 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony po 9 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 6 451 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.