5 C 24/2023-29 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 516 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 19. 5. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a zaplatit mu další částku 12 000 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč při úrokové sazbě 24,69% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 7. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 20 015 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 19. 8. 2018 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 23 000 Kč. Tuto částku si žalovaný rovněž převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 23 000 Kč a zaplatit mu další částku 20 470 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 910 Kč při úrokové sazbě 21,27% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 546 Kč, poslední splátka byla splatná 16. 2. 2020. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 20 985 Kč. Schopnost žalovaného splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v kartě zákazníka, které byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného i lustrací ve veřejně přístupných rejstřících. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávek ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvami o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] ze dne 19. 5. 2018 a 19. 8. 2018 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k předmětným smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 1. 2022 včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 14. 4. 2022 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 19. 5. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a zaplatit mu další částku 12 000 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč při úrokové sazbě 24,69% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla splatná 13. 7. 2019. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 20 015 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 19. 8. 2018 uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 23 000 Kč. Tuto částku si žalovaný rovněž převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 23 000 Kč a zaplatit mu další částku 20 470 Kč představující smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 910 Kč při úrokové sazbě 21,27% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 546 Kč, poslední splátka byla splatná 16. 2. 2020. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaný dosud zaplatil právnímu předchůdci žalobce pouze částku 20 985 Kč. Schopnost žalovaného splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v kartě zákazníka, které byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného i lustrací ve veřejně přístupných rejstřících. Z těchto karet zákazníka vyplynulo, že v případě první ze smluv činil čistý příjem žalovaného ověřený z výplatních pásek 26 883 Kč při životních nákladech 17 925 Kč a v případě druhé ze smluv činil ověřený čistý měsíční příjem žalovaného 34 401 Kč při životních nákladech 21 600 Kč. Vzhledem k výši obou spotřebitelských úvěrů považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému stejného dne písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalovanému a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smluv. Rovněž část nároku označenou jako poplatek za administrativní činnost lze považovat za úhradu služeb poskytnutých žalovanému a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvních ujednání ve smlouvě. Žalovaný se rovněž již ode dnů následujících po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl u obou smluv vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 7. 1. 2022 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 31 516 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna u obou smluv. Smluvní úrok byl ve smlouvách sjednán pevnými částkami 3 000 Kč u první ze smluv a 3 910 Kč u druhé ze smluv, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán ve výroku I. rozsudku. Z žádného ustanovení obou smluv o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětných smlouvách po splatnosti úvěru.