5 C 26/2023-15 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 917 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny dodané elektřiny. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 8. 12. 2021 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem [číslo] na částku 12 917 Kč s termínem splatnosti do 31. 1. 2022. Žalovaná dosud žalobci tuto částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu zaslanou jí žalobcem před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování daňovým dokladem žalobce [číslo] včetně jeho příloh, oznámením žalobce o cenách za dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance, přehledem sazeb a cen žalobce za zajišťování distribuce elektřiny platným od 1. 1. 2021 a výzvou žalobce z 13. 10. 2022 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalobce jak dodavatel poslední instance dle § 12 a/ zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dodával od 14. 10. 2021 žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu dodané elektřiny a služeb dle ceníku platného v době a místě odběru v produktové řadě DPI, tedy cenu určenou podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru zvýšenou o pevně stanovený poplatek a cenu stálého platu. Odebranou elektřinu a cenu poskytnutých služeb za období od 14. 10. 2021 do 8. 12. 2021 vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem [číslo] na částku 12 917 Kč s termínem splatnosti do 31. 1. 2022. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoji povinnost zaplatit žalobci cenu elektřiny a poskytnutých služeb danou jí v režimu dodavatele poslední instance. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.