5 C 294/2023-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 005 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 9. 8. 2011 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 94 608 Kč. V předmětné smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce částku 94 608 Kč včetně smluvního úroku ve výši 8,90% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 518 Kč počínaje měsícem následujícím po poskytnutí půjčky. Schopnost žalovaného půjčku splácet byla posuzována na základě osobních údajů o informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v žádosti o poskytnutí půjčky, přičemž tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného i z údajů získaných ve veřejně přístupných registrech. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 7. 3. 2017. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině půjčky 33 255 Kč, na smluvních poplatcích 750 Kč, na kapitalizovaném úroku 1 385,87 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 483,57 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému dne 5. 1. 2023 písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávky ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce [číslo] z 9. 8. 2011, všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem odměn právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětné půjčky, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 7. 3. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek z 15. 12. 2022 včetně jejích příloh a prohlášením o okamžiku postoupení, oznámením o postoupení pohledávky z 5. 1. 2023 a výzvou žalobce z 30. 5. 2023 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 9. 8. 2011 řádně dle § 657 občanského zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 94 608 Kč. V předmětné smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal splatit právnímu předchůdci žalobce částku 94 608 Kč včetně smluvního úroku ve výši 8,90% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 518 Kč počínaje měsícem následujícím po poskytnutí půjčky. Schopnost žalovaného půjčku splácet byla posuzována na základě osobních údajů o informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného zaznamenaných v žádosti o poskytnutí půjčky, přičemž tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného i z údajů získaných ve veřejně přístupných registrech, což vzhledem k výši půjčky lze považovat za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 7. 3. 2017. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině půjčky 33 255 Kč, na smluvních poplatcích 750 Kč, na kapitalizovaném úroku 1 385,87 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 483,57 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, přičemž o správnosti údajů v obchodních knihách právního předchůdce žalobce nemá soud pochyb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému dne 5. 1. 2023 písemně oznámeno. Žalovaný se rovněž již ode dnů následujících po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení i kapitalizovaný ve smlouvě sjednaný úrok k 7. 3. 2017 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 34 005 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovaného ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 361 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 500 Kč dle § 14 a/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.