5 C 37/2023-14 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2022 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 510 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná v [obec] dne 16. 11. 2020 ve vozidle hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce nemohla prokázat jeho přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za tuto jízdu jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila, přestože byla k jejímu zaplacení žalobcem písemně vyzvána výzvou datovanou 18. 8. 2022. 2. Účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování zápisem o provedené přepravní kontrole z 16. 11. 2020, smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce a jeho tarifem jízdného, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky a výzvou zaslanou žalované před zahájením řízení z 18. 8. 2022 včetně dodejky. 4. Na základě těchto důkazů i skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná [celé jméno žalované] se nepochybně dne 16. 11. 2020 ve vozidle hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce nemohla prokázat jeho přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za tuto jízdu jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná se rovněž již přede dnem 3. 12. 2020 vůči žalobci ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto uložil žalované povinnost spornou částku včetně příslušenství žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť vzhledem k bagatelní výši pohledávky žalobce neshledal důvod k tomu, aby byla stanovena lhůta k plnění delší nebo bylo žalované umožněno splnit tuto pohledávku ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14 b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájení žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 téže vyhlášky.