5 C 69/2023-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 227 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku za období nepojištěné pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů žalobce na uplatnění tohoto příspěvku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v období od 11. 4. 2020 do 21. 5. 2020 provozovatelem osobního automobilu Citroen Xantia, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činila dle § 2 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 47 Kč denně. Za shora uvedená období celkem 41 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku v celkové výši 1 927 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění ve výši 300 Kč za shora uvedené období, přičemž vůči žalovanému byl uplatněn nárok na zaplacení příspěvku i nákladů výzvou žalobce z 16. 9. 2020. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce představující základ příspěvku ve výši 1 927 Kč a nákladů žalobce na uplatnění pohledávek ve výši 300 Kč se tak stala splatnou nejpozději do 30. 11. 2020. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování zjištěnými údaji o předmětném vozidle Citroen Xantia, písemnými upomínkami žalobce adresovanými žalovanému ze dne 7. 1. 2021 a 29. 9. 2022 včetně dokladů o jejich odeslání a výzvou žalobce z 24. 11. 2022 včetně podacího archu. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 11. 4. 2020 do 21. 5. 2020 provozovatelem osobního automobilu Citroen Xantia, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž v tomto období nebylo ohledně předmětného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vycházel žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanoveních § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Denní sazba příspěvku pro automobil s objemem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činila dle § 2 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění 47 Kč denně. Za shora uvedená období celkem 41 dnů tak žalobci vzniklo právo na zaplacení příspěvku v celkové výši 1 927 Kč, přičemž dále žalobci vzniklo na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle § 2 a/ vyhl. č. 205/1999 Sb. v platném znění ve výši 300 Kč za shora uvedené období, přičemž vůči žalovanému byl uplatněn nárok na zaplacení příspěvku i nákladů výzvou žalobce z 16. 9. 2020. Žalovaný svoji povinnost zaplatit žalobci příspěvek a náklady v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil a pohledávka žalobce představující základ příspěvku ve výši 1 927 Kč a nákladů žalobce na uplatnění pohledávek ve výši 300 Kč se tak stala splatnou nejpozději do 30. 11. 2020. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků a nákladů na jejich uplatnění, tedy dnem 1. 12. 2020 se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v obdobích, za která nezaplatil žalovaný příspěvek, a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovanou opakovaně žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.