12 C 142/2024-51 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce uložení povinnosti žalovaným vyklidit ve výroku označený byt.Předseda senátu ve věci nařídil jednání na den 26. 9. 2024.Žalovaní, kterým byla řádně doručena do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, to vše při zachování zákonem stanovené desetidenní lhůty před jednáním, a kteří byli o následcích nedostavení se poučeni v předvolání k tomuto jednání, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, zmeškali.Žalobce, jenž se k jednání shora uvedenému dostavil, navrhl soudu, aby v takto nastalé procesní situaci rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání.V této souvislosti soud shledal, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro využití postupu podle ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, upravující procesní institut rozsudku pro zmeškání, když povaha projednávané věci připouští možnost v ní uzavřít smír a vydaným rozsudkem ani nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (ustanovení § 153b odst. 3 občanského soudního řádu a contrario). S ohledem na tyto skutečnosti soud pokládal tvrzení žalobcem obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na jejich základě dospěl k závěru, že od 7. 6. 2024 užívají žalovaní bez právního důvodu ve výroku označené nemovitosti, jež žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2024. Přestože žalobce písemně žalované vyzval k vyklizení, žalovaní tak doposud neučinili, nesvědčí jim žádný právní důvod k užívání bytu a činí takto dlouhodobě bez souhlasu žalobce. Žaloba na vyklizení je tak ve smyslu ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., zcela opodstatněná a soud z výše uvedených důvodů žalobě vyhověl.O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšnému žalobci ve věci pak byla proti žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, stanovené podle položky 4-1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu o soudních poplatcích, a dále odměny advokáta podle § 9 odst. 1, 7 bod. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Za 3,5 úkonu právní služby ve výši 3,5 x 1 500 Kč a 4 x 300 Kč režijních paušálů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrady cestovného k jednání soudu (trasa , adresa, a zpět, 2 x 161 km, spotřeba vozidla 5,4l NM/100 km) a náhrady ztráty času za 14 půlhodin ve výši celkem 1 400 Kč.