12 C 243/2024-28 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 258 946,89 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smluv o úvěrech uzavřených mezi účastníky řízení jako smluvními stranami.2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – rámcové smlouvy č. , hodnota, , dodatku č. 11 k Rámcové smlouvě – Smlouva o úvěru č. , IBAN, , obchodních podmínek , Jméno žalobkyně, ., podmínky pro používání úvěru , Jméno žalobkyně, ., mimořádného výpisu z účtu žalovaného, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře úvěru č. HU 01250045, přehledu plateb úvěru č. HU 01250045, zesplatňujících dopisů – předžalobních výzev, podacích archů, obchodních podmínek , Jméno žalobkyně, ., uznání dluhu ze dne 18. 9. 2023, dodatku č. , hodnota, Rámcové smlouvy – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, podmínek pro používání kontokorentu , Jméno žalobkyně, ., předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledu plateb kontokorentu a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel1) dne 28. 7. 2021 se žalobkyní jako věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které mu byla na sjednaný úrok poskytnuta částka 282 295 Kč. Následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila s výzvou na úhradu zbývající nesplacené části úvěru,2) dne 28. 7. 2021 se žalobkyní jako věřitelem smlouvu o kontokoretním úvěru, na základě které mu byla na sjednaný úrok poskytnuta částka 5 000 Kč. Následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila s výzvou na úhradu zbývající nesplacené části úvěru. Dne 18. 9. 2023 pak žalovaný své dluhy vůči co do důvodu a výše vůči žalobkyni uznal a nesporným je tedy tvrzení žalobkyně o výši dluhů žalovaného vyplývajícího z projednávaných smluv, resp. skutečnost, že žalovaný tyto již splatné závazky dosud řádně nesplnil.4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.5. Ačkoli žalobkyně nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatné předměty vypovězených smluv o úvěrech a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 10 378 Kč.