12 C 57/2024-42 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 762 927,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení jako smluvními stranami.2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy, dodatku, všeobecných obchodních podmínek, ceníku, poslední výzvy k úhradě dlužné částky, zesplatňovacího dopisu, výpisu z účtu, tabulky s historií úvěru ZUV235, předžalobní výzvy včetně podacího archu.3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako dlužník dne 25. 2. 2021 s žalobkyní jako věřitelem uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru a z něj vyčerpané finanční prostředky ve výši 800 000 Kč se zavázala splácet, což však řádně nečinila. Žalovaná tak nesporně dluží žalobkyni již splatnou jistinu společně s poplatky a smluvním úrokem, přičemž z důvodu v prodlení s jejich úhradou je tak povinna hradit i zákonný úrok z prodlení.4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.5. Ačkoli žalobkyně nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru, poplatků a sjednaného úroku z úvěru povinna hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalované právo na účelně vynaloženou náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku ve výši 30 518 Kč, navýšené odměně advokáta, jenž prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 11 380 Kč a 3 x 300 Kč jako paušálních částkách náhrady výdajů podle cit. advokátního tarifu.7. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.