2 C 10/2024-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 240 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 20. 4. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 3. 5. 2023. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. V daném případě se jedná o částku 160 Kč denně. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 2240 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Za účelem ověření majitele účtu byl žalovaný povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1,- Kč na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy, tento návrh žalovaný akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 20. 4. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 25. 10. 2023. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena.2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 4. 2023 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -0325. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek www.nazivnost.cz. Na základě této smlouvy byly žalobkyní žalovanému na účet č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě dne 20. 4. 2023 zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč (viz potvrzení o provedené platbě).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 433 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.9. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Dle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Při svém rozhodnutí soud vycházel zejména z judikatury Nejvyššího soudu, který v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICDO 56/2019, dospěl k následujícímu závěru: „Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany). Spotřebitelem může být každý člověk, tedy i fyzická osoba podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s jiným podnikatelem. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení.“13. S přihlédnutím k výše uvedeným závěrům se proto soud zabýval jednotlivými smluvními podmínkami ve smlouvě o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -0325 ze dne 20. 4. 2023. Soud z ní zjistil, že byla sjednána částka úvěru ve výši 8 000 Kč, doba trvání úvěru 14 dnů ode dne čerpání úvěru, za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že tento poplatek ve výši 2 % denně za poskytnutí úvěru se hradí ode dne čerpání úvěru do jeho splacení, kdy v období 1-90 dnů tento poplatek činí zmíněných 2 %, počínaje 91. dnem se poplatek snižuje na 0,02 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Dále bylo smluveno, že kromě výše uvedeného poplatku za poskytnutí úvěru v případě prodlení je klient povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru a dále úroky z prodlení z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, a to v období od 0-90 dnů ve výši 0,5% denně a při trvání prodlení delšího než 90 dnů ve výši 0,02% denně.14. Po přepočtení uvedených částek by tedy v případě splacení úvěru v dohodnutém termínu činila úroková sazba 28 % z jistiny úvěr, a to za pouhých 14 dnů, což by při přepočtu na roční úrokovou sazbu činilo úrok ve výši 730 %. V případě nesplacení úvěru po 90 dnech od počátku prodlení se úroková sazba snižuje na 0,02 % denně. V nyní posuzovaném případě by tedy v případě prodlení povinného vypadala úroková sazba následovně: 1-14 dnů od čerpání úvěru (doba pro splacení úvěru) – 2 % denně, 15 dnů až 104 dnů od čerpání úvěru (tedy 90 dnů po splatnosti) úrok 2 % denně, od 105. dne ode dne čerpání úvěru až do jeho úplně zaplacení úrok ve výši 0,02 % denně. Roční sazba úvěru by tak v prvním roce po čerpání úvěru činila 213,22 % ročně, v dalších letech pak 7,3 % ročně. V dubnu 2023 se přitom úrokové sazby dle časových řad ARAD dostupných na stránkách ČNB pohybovaly u nových spotřebitelských úvěrů ve výši 9,43 % ročně a u úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům ve výši 8, 55 % ročně.15. V případě prodlení však kromě poplatku z úvěru žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu a smluvní úrok z prodlení. Pokud úvěr nebyl splacen v době trvání úvěru, platby spojené s čerpáním úvěru a prodlením by vypadaly následovně: od 15. dne do 104. dne po čerpání úvěru poplatek z úvěru 2 % denně (celkem 180 % jistiny), smluvní p