5 C 202/2024-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 3. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 87 361,09 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 20. 3. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce 85 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána prostřednictvím odborných pracovníků žalobce, kteří posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumali informace poskytnuté žalovaným a prověřili úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do externím úvěrových registrů. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou sjednané splátky s tím, že pokud byla výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta vyúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a prohlásil úvěr za splatný ke dni 15. 3. 2023. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 84 328,25 Kč, na smluvních poplatcích 352 Kč, na poplatcích za pojištění 592,84 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 900 Kč a na vyúčtované smluvní pokutě 1 588 Kč. V tomto rozsahu žalovaný nesplnil svoje závazky vyplývající ze smlouvy a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2021 včetně informačního memoranda žalobce, úvěrovými podmínkami žalobce, potvrzením o ověření bonity klienta a podmínkami žalobce pro posouzení úvěruschopnosti klienta, úvěrovou zprávou ohledně předmětného úvěru, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, výzvou žalobce z 15. 11. 2023 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 5. 12. 2023 včetně podacího archu.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 20. 3. 2021 uzavřena dle § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce 85 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zkoumána prostřednictvím odborných pracovníků žalobce, kteří posuzovali jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumali informace poskytnuté žalovaným a prověřili úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Z údajů poskytnutých žalovaným vyplývá, že v době uzavření smlouvy bydlel žalovaný ve svém domě a jeho čistý měsíční příjem činil 35 000 Kč, měl pouze jednu vyživovací povinnost. Z výpisů z nebankovních registrů pak vyplývá, že neměl žádné závazky po splatnosti. Zejména vzhledem k výši příjmů žalovaného považuje soud ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení s úhradou sjednané splátky s tím, že pokud byla výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta vyúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a prohlásil úvěr za splatný ke dni 15. 3. 2023. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 84 328,25 Kč, na smluvních poplatcích 352 Kč, na poplatcích za pojištění 592,84 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 900 Kč a na vyúčtované smluvní pokutě 1 588 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný úvěru ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 15 % ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 495 Kč, odměny advokáta ve výši 13 860 Kč za tři hlavní úkony po 4 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 3 100 Kč po zaokrouhlení, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.