5 C 48/2024-14 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 145 779,23 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 17. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 150 000 Kč s tím, že tyto peněžní prostředky budou ve výši 42 153 Kč použity na splacení konsolidovaného dluhu žalované a zbývající částka 107 847 Kč bude žalované poskytnuta jako spotřebitelský úvěr. Žalovaná úvěr vyčerpala v plné výši bezhotovostními převody dne 17. 6. 2019. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 12. 2022. Po odpočtu dosavadního plnění žalované na její závazky z předmětné smlouvy činí její dluh ke dni 31. 10. 2023 na jistině 117 377,05 Kč, na smluvním úroku 10 609,63 Kč, na úroku z prodlení 14 916,55 Kč a na smluvních poplatcích 2 876 Kč, celkem 145 779,23 Kč. Dále žalobci i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na zaplacení úroku z úvěru ve sjednané výši 10,60 % ročně a zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaná svoje závazky vůči žalobci v tomto rozsahu dosud nesplnila a nereagovala ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 17. 6. 2019 včetně standardní informace o úvěru a záznamu o poskytnutí informací žalované, výpisem z obchodních knih žalobce a přehledu poplatků k předmětné smlouvě, výzvami žalobce zaslanými žalované z 4. 1. 2022, 27. 2. 2022, 26. 3. 2022, 30. 4. 2022, 26. 7. 2022, 27. 8. 2022 a 20. 9. 2022, rozhodnutím žalobce o okamžité splatnosti dluhu z 28. 12. 2022 a výzvami žalobce zaslanými žalované před zahájením řízení z 26. 11. 2022 a 18. 8. 2023.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 17. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 150 000 Kč s tím, že tyto peněžní prostředky budou ve výši 42 153 Kč použity na splacení konsolidovaného dluhu žalované a zbývající částka 107 847 Kč bude žalované poskytnuta jako spotřebitelský úvěr. Žalovaná úvěr vyčerpala v plné výši bezhotovostními převody dne 17. 6. 2019. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 28. 12. 2022. Po odpočtu dosavadního plnění žalované na její závazky z předmětné smlouvy činí její dluh ke dni 31. 10. 2023 na jistině 117 377,05 Kč, na smluvním úroku 10 609,63 Kč, na úroku z prodlení 14 916,55 Kč a na smluvních poplatcích 2 876 Kč, celkem 145 779,23 Kč. Dále žalobci i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na zaplacení úroku z úvěru ve sjednané výši 10,60 % ročně a zaplacení zákonných úroků z prodlení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 811 Kč. Jiné náklady řízení žalobci nevznikly, případně nebyly žalobcem vyčísleny a doloženy.