7 C 116/2024-16 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 19 527,51 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za televizor a modem a dále neuhrazené poplatky za poskytnuté služby třetích stran.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byla soudem vyzván.V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Předně je třeba uvést, že soud se ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že je ve věci dána příslušnost soudu, a nikoli Českého telekomunikačního úřadu, neboť § 2 písmeno n) zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění obsahuje výjimku z příslušnosti tohoto úřadu u služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací.Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že žalobkyně jako prodávající poskytla žalovanému jako kupujícímu na základě Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. OMS-13627301 ze dne 23. 12. 2019 a dodatků k této smlouvě ze dne 18. 5. 2020 a ze dne 9. 4. 2020 koncová zařízení, a sice televizor Samsung UE65RU7022 a základní modem. Kupní cena za poskytnutá zařízení měla být žalovaným žalobkyni uhrazena ve 48měsíčních splátkách po 359 Kč měsíčně (televizor Samsung), resp. po 99 Kč (modem). Žalobkyně žalovanému sjednané splátky řádně vyúčtovala daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 8 297,31 Kč (z toho za splátky zařízení a služby třetích stran pouze 557 Kč) splatným dne 23. 11. 2020, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 10 775,25 Kč (z tohoto za splátky zařízení pouze 458 Kč) splatným dne 23. 12. 2020, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 987,12 Kč (z toho pouze 458 Kč za splátky zařízení) splatným dne 25. 1. 2021, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 458 Kč (za splátky zařízení) splatným dne 23. 2. 2021, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 2 084,62 Kč (z toho pouze 458 Kč za splátky zařízení) splatným dne 23. 3. 2021, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 1 279 Kč (z toho pouze 458 Kč za splátky zařízení) splatným dne 23. 4. 2021, daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 14 483,50 Kč ( z toho 12 924 Kč za splátku a doplatek kupní ceny televizoru Samsung a 99 Kč za splátku modemu) splatným dne 24. 5. 2021, daňovým dokladem č. , hodnota, (na částku 3 564 Kč (Za splátku modemu a doplatek jeho kupní ceny) splatným dne 23. 6. 2021. Žalovaný však své povinnosti porušil, když vyúčtované částky žalobkyni dosud neuhradil. Dnem následujícím po splatnosti jednotlivých daňových dokladů, se žalovaný vůči žalobkyni rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění i zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl.Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, zejm. dle ust. § 1746 odst. 1, 2. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 odst. 2 téhož právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, žalovaného předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzvala k plnění, má tudíž vůči němu právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně nebyla v řízení zastoupena a požadovala na náhradě nákladů řízení pouze částku 800 Kč, byla jí tato přiznána jako náhrada za zaplacený soudní poplatek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.