4 C 81/2025-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným s počátkem pojištění dne 1. 8. 2023. Předmětem smlouvy bylo „Rizikové životní pojištění FLEXI“. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 1 889 Kč měsíčně. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 7. 2024 z důvodu neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil veškeré předepsané a splatné pojistné, a to za období od 1. 1. 2024 do 1. 7. 2024, požaduje žalobkyně součet dlužného pojistného a poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dluhu ve výši 11 924 Kč. Žalobkyně též požaduje po žalovaném uhrazení úroku z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to za období od 2. 7. 2024 do 20. 8. 2025, tj. celkem částku 1 729 Kč.2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaný.3. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva, jejím předmětem bylo „Rizikové životní pojištění FLEXI“, na kterou ovšem žalovaný nehradil sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 7. 2024, přičemž vzniklý nedoplatek na pojistném za dobu do zániku pojištění žalovaný dosud žalobkyni neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinen hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení.4. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a to dle ustanovení § 2833 a násl., otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1968, věty první, a § 1970 tohoto právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.5. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.6. Soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT ve výši 3 x 400 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) AT, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.7. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.8. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.