5 C 179/2025-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 114 120,12 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku vyplývajícího z dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 17. 2. 2025 uzavřena dohoda o narovnání, kterou došlo k narovnání veškerých práv a povinností účastníků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2024. Na základě této dohody se žalovaný zavázal žalobci splatit dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce v pravidelných měsíčních splátkách po 1 661 Kč počínaje měsícem březen 2025 s tím, že poslední splátka ve výši 1 172,12 Kč je splatná do 20. 11. 2030. Dále bylo účastníky sjednáno, že pokud žalovaný neuhradí některou splátku řádně a včas, stávají se bez dalšího všechny další dosud neuhrazené splátky splatnými k prvnímu dni po splatnosti neuhrazené splátky. Žalovaný dosud neuhradil žalobci splátku s termínem splatnosti 20. 3. 2025 a je tak ke dni zahájení řízení v prodlení s úhradou první splátky 39 dnů. Žalobce proto žalovaného vyzval ke splnění celého dluhu výzvou ze dne 1. 4. 2025. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 17. 6. 2025 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán. Sice podáním doručeným soudu 11. 6. 2025 uvedl, že mu není známo stanovisko žalobce a navrhuje odklad jednání, nicméně nejednalo se o důvodnou a včasnou omluvu, a žalovanému bylo soudem sděleno, že se jednání bude konat. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování dohodou o narovnání uzavřenou mezi účastníky 17. 2. 2025 a písemným oznámením žalobce obsahujícím rovněž výzvu k úhradě dluhu z 1. 4. 2025 včetně podacího lístku ze stejného dne. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 17. 2. 2025 uzavřena dohoda o narovnání, kterou došlo k narovnání veškerých práv a povinností účastníků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 17. 7. 2024. Na základě této dohody se žalovaný zavázal žalobci splatit dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce v pravidelných měsíčních splátkách po 1 661 Kč počínaje měsícem březen 2025 s tím, že poslední splátka ve výši 1 172,12 Kč je splatná do 20. 11. 2030. Dále bylo účastníky sjednáno, že pokud žalovaný neuhradí některou splátku řádně a včas, stávají se bez dalšího všechny další dosud neuhrazené splátky splatnými k prvnímu dni po splatnosti neuhrazené splátky. Žalovaný dosud neuhradil žalobci splátku s termínem splatnosti 20. 3. 2025 a je tak ke dni zahájení řízení v prodlení s úhradou první splátky 39 dnů. Žalobce proto žalovaného vyzval ke splnění celého dluhu výzvou ze dne 1. 4. 2025.4. Podle § 1903 odst. 1 věta první občanského zákoníku lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi sporné nebo pochybné. Podle § 1903 odst. 2 občanského zákoníku narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.5. Sám žalovaný netvrdil, že by byly dány nějaké důvody neplatnosti předmětné smlouvy o narovnání, a žádné důvody neplatnosti tohoto jednání neshledal ani soud. Tvrzení žalovaného, že se dostal do dluhové pasti a nemá finanční prostředky k hrazení dluhů, je v nalézacím řízení irelevantní. Možnost přiměřených splátek mu již byla žalobcem dána, a je pouze problémem žalovaného, že možnosti splatit dluh ve splátkách nevyužil, a dluh se stal v souladu se smlouvou o narovnání splatným. Soud proto z obsahu této smlouvy vycházel. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti dluhu ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobou požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 566 Kč, odměny advokáta ve výši 22 800 Kč za čtyři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 17. 6. 2025) po 5 700 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, čtyři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času ve výši 1 500 Kč v souvislosti s účastí advokáta u jednání soudu dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, cestovného advokáta k jednání soudu , adresa, a zpět vozidlem , jméno FO, , jméno FO, ve výši 2 271 Kč (310 km při paušální náhradě 5,80 Kč za jeden km dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 475/2024 Sb., normované spotřebě použitého vozidla 4,4 l na 100 km, a ceně paliva motorová nafta 34,70 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c/ téže vyhlášky) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 5 958 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.