5 C 219/2025-23 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 3. 2025 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 710 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku k zaplacení jízdného za jízdy dopravními prostředky žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná v Praze ve dnech 22. 10. 2022, 5. 11. 2022, 29. 7. 2023, 2. 8. 2023, 20. 10. 2023, 24. 5. 2024 a 11. 6. 2024 v dopravních prostředcích hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi žalobce platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za každou z těchto jízd přirážku k jízdnému dle jeho platného tarifu ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 24 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila, přestože byla k jejímu zaplacení žalobcem písemně vyzvána výzvou datovanou 31. 1. 2025, která byla žalované zaslána doporučeně na adresu jejího trvalého bydliště.2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování zápisy o provedené přepravní kontrole ze dnů 22. 10. 2022, 5. 11. 2022, 29. 7. 2023, 2. 8. 2023, 20. 10. 2023, 24. 5. 2024 a 11. 6. 2024 včetně informací pro cestujícího, smluvními přepravními podmínkami žalobce platnými v době předmětných jízd, tarifem žalobce a výzvou žalobce z 31. 1. 2025 včetně potvrzení o jejím odeslání.4. Na základě těchto důkazů i skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná , Jméno žalované, se nepochybně v Praze ve dnech uvedených shora v prostředcích hromadné dopravy provozovaných žalobcem nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi žalobce platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za každou z těchto jízd přirážku k jízdnému dle jeho platného tarifu ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 24 Kč. Soud proto žalobě ohledně částky 10 710 Kč vyhověl včetně žalobcem požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná byla povinna spornou částku uhradit dle smluvních přepravních podmínek platných v době každé z jízd při přepravní kontrole. Dnem následujícím se žalovaná vůči žalobci ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud uložil žalované povinnost spornou částku včetně příslušenství žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť vzhledem k bagatelní výši pohledávky žalobce neshledal důvod k tomu, aby byla žalované stanovena lhůta k plnění delší nebo bylo žalované umožněno splnit tuto pohledávku ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři hlavní úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14 b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájení žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b odst.5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.