5 C 300/2025-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 139,16 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 30. 8. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu do limitu 3 000 Kč. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Roční úrok byl sjednán na 12,75 %. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 1. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 2. 2025 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 4 139,16 Kč, na smluvním úroku 210,05 Kč a na zákonném úroku z prodlení 262,45 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 6. 1. 2016 včetně její přílohy, smlouvou o kontokorentním úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 30. 8. 2018, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem a oznámením o úrokových sazbách právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 24. 1. 2025, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky z 13. 2. 2025 včetně podacího lístku, výzvou právního předchůdce žalobce z 3. 9. 2024 a výzvou žalobce z 6. 5. 2025 včetně podacího lístku.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 30. 8. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu do limitu 3 000 Kč. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Roční úrok byl sjednán na 12,75 %. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 1. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 2. 2025 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 4 139,16 Kč, na smluvním úroku 210,05 Kč a na zákonném úroku z prodlení 262,45 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po vzniku nepovoleného debetního zůstatku na jeho účtu u právního předchůdce žalobce ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 1. 7. 2024 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal ve věci úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.