5 C 338/2025-15 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 948,55 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 16. 11. 2023 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny v kapitalizované výši 2 800 Kč, poplatek za volitelnou službu „expresní projednání žádosti“ a dále se zavázal hradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu 90 dnů prodlení, tedy za období od 17. 12. 2023 do 15. 3. 2024, jehož kapitalizovaná výše činí 4 949,55 Kč. Úvěr byl splatný nejpozději do 16. 12. 2023 a žalovaný dosud svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. Nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Předně je třeba uvést, že z výpisu ze živnostenského rejstříku vyplývá, že živnostenské oprávnění žalovaného zaniklo ke dni 30. 1. 2024, nicméně ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy žalovaný podnikatelem byl, úvěr byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a na předmětnou úvěrovou smlouvu se tak nevztahují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění o spotřebitelském úvěru.4. Soud provedl dokazování smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky 16. 11. 2023, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce a jeho ceníkem a zásadami ochrany osobních údajů, posouzením úvěruschopnosti žalovaného, potvrzením o vyplacení úvěru, výpisem z běžného účtu žalovaného a výzvou žalobce z 30. 4. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 16. 11. 2023 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 35 % z jistiny v kapitalizované výši 2 800 Kč, poplatek za volitelnou službu „expresní projednání žádosti“ a dále se zavázal hradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu 90 dnů prodlení, tedy za období od 17. 12. 2023 do 15. 3. 2024, jehož kapitalizovaná výše činí 4 949,55 Kč. Úvěr byl splatný nejpozději do 16. 12. 2023 a žalovaný dosud svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru, přičemž soud neshledal žádné důvody neplatnosti smluvních ujednání. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru, tedy dnem 17. 12. 2023 ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši 15 % ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobou uplatněného nároku na zaplacení příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, které představují soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 5 220 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, tři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 1 380 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.