7 C 193/2025-17 — Okresní soud v Třebíči

1. Podaným návrhem domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 23 814,27 Kč z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávky energií (elektřiny a plynu) s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, ze dne 28. 6. 2024 a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2024.2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:3. Mezi účastníky byla dne 28. 6. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebraný plyn platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. V období od 8. 7. 2024 do 25. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované celkem 2525,07 kWh plynu v ceně 8 839,24 Kč. Žalovaná však na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 6 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou dne 16. 5. 2025 k úhradě částku 2 839,24 Kč. V období od 26. 4. 2025 do 27. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované plyn v ceně 24,81 Kč. Tuto částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. , tel. číslo, splatnou dne 19. 5. 2025. Do dne podání žaloby však žalovaná žalobkyni vyfakturované částky neuhradila.4. Mezi účastníky byla dne 5. 4. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. V období od 18. 4. 2024 do 10. 12. 2024 dodala žalobkyně žalované celkem 4 175 kWh elektřiny v ceně 33 819,68 Kč. Žalovaná na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 14 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou dne 27. 12. 2024 k úhradě částku 19 819,68 Kč. Z této částky žalovaná dosud uhradila pouze částku 3 304,68 Kč a žalobkyni nadále dluží částku 16 515 Kč. V období od 11. 12. 2024 do 23. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované celkem 0,71 MWh elektřiny v ceně 6 635,22 Kč. Žalovaná na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 2 200 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou dne 19. 5. 2025 k úhradě částku 4 435,22 Kč. Do dne podání žaloby, však žalovaná žalobkyni Tuto částku neuhradila.5. Žalobkyně žalované zaslala dne 15. 7. 2025 předžalobní výzvu.6. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen „EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.8. Podle § 62 odst. 2 písm. h) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky.9. V rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřených smluv mezi účastníky tím, že nezaplatila žalobkyni sjednanou cenu dodané elektřiny a dodaného plynu. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladu ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitých závazků a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o. z. a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalované. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.10. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal.11. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 060 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.12. S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 953 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), bod 2. AT ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.13. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.14. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.