5 C 27/2026-50 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 54 611,42 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 6. 11. 2022 elektronickou formou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen předmětná smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně smluvních úroků splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 812 Kč splatných vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 9. 2025 a nereagoval ani za upomínky zaslané mu žalobcem. Žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 18. 12. 2025. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 53 811,42 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 800 Kč. Žalovaný po prohlášení úvěru za splatný smluvní závazek vůči žalobci ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předmětná smlouva je neplatná pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobcem před uzavřením smlouvy a vzhledem k sjednané výši úroku 49 % ročně i pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce si neověřil skutečné náklady žalovaného na bydlení, přičemž bylo zřejmé, že tyto náklady musejí být vyšší, než žalovaným uvedená částka 3 000 Kč. Nevzal ani v úvahu, že žalovaný měl v minulosti nesplacené závazky k jiným subjektům, a musel si být vědom skutečnosti, že žalovaný v minulosti prošel úspěšnou insolvencí, přičemž usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení bylo datováno 17. 5. 2022.3. Žalobce se k jednání soudu nařízeném na 17. 3. 2026 nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.4. Z listinných důkazů předložených žalovaným vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny postupně smlouvy o spotřebitelském úvěru na shodných smluvních formulářích, a to nejprve smlouva č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2022, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaných doplňkových služeb v pravidelných měsíčních splátkách po 1 298 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů v příloze č. , hodnota, smlouvy, dle nichž neměl žalovaný žádnou vyživovací povinnost, jeho příjem měl činit 16 000 Kč, měsíční náklady na bydlení 3 000 Kč a neměl dle výsledku lustrací ve veřejných rejstřících jiné dluhy. Následně byla mezi účastníky uzavřena dne 6. 11. 2022 předmětná smlouva, na základě které poskytl žalobce žalovanému další úvěr ve výši 65 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 812 Kč, přičemž žalovanému byla dle této smlouvy vyplacena částka 21 453 Kč, částka 31 297 Kč byla vyplacena na účet žalobce za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2022. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce ze stejných příjmů i nákladů žalovaného jako u předchozí smlouvy. Finanční zůstatek žalovaného tak měl činit 10 188 Kč měsíčně. Z výstupu z insolvenčního řízení žalovaného vyplývá, že si žalobce při uzavření předmětné smlouvy musel být vědom, že v minulosti proběhlo u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR , spisová značka, insolvenční řízení žalovaného, které bylo skončeno usnesením o vzetí na vědomí oddlužení žalovaného ze dne 17. 5. 2022. Z výpisů z účtu žalovaného u AirBank a.s., za měsíce říjen 2022 až říjen 2025 včetně vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci na své závazky vyplývající ze shora uvedených smluv v tomto období mimo jiné drobné platby celkem , hodnota, splátek po 2 812 Kč, tedy celkem 109 668 Kč, a po odečtení plateb žalobce žalovanému ve výši 15 358 Kč zaplatil žalobci na jistině úvěru nejméně 94 310 Kč.5. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 stejného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Soud hodnotil shora uvedená skutková zjištění dle § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Osoby uzavírající předmětnou smlouvu za žalobce si musely být vědomy i toho, že žalovaným uváděné náklady na bydlení jsou násobně podhodnocené a zjevně neodpovídají realitě v místě bydliště žalovaného a rovněž skutečnosti, že žalovaným uvedená mzda neodpovídá ani minimální mzdě. Dále si pak při řádném ověřování úvěruschopnosti žalovaného musel být žalobce vědom, že žalovaný v minulosti prošel insolvenčním řízením, které bylo skončeno necelých šest měsíců před uzavřením předmětné smlouvy. Ze všech důvodů uvedených shora tak žalobci přísluší pouze právo na vrácení jistiny předmětného úvěru.7. Z předmětné smlouvy o úvěru je zřejmé, že jistina úvěru skutečně vyplacená žalovanému z titulu předmětné smlouvy činila pouze 21 453 Kč, neboť zbývající část úvěru do částky 65 000 Kč byla žalobcem použita na splacení závazků žalovaného vyplývajících z předchozí smlouvy mezi účastníky č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2022 a započtena na náklady žalobce specifikované ve smlouvě. I při zohlednění dalších plateb žalobce, po jejich započtení vyplatil žalobce žalovanému z titulu splnění závazků z předmětné smlouvy celkem 15 358 Kč, převyšuje plnění žalovaného na jeho závazky z této smlouvy ve výši nejméně 94 310 Kč značně jemu vyplacenou jistinu. Ke dni rozhodnutí soudu tak žalovaný žalobci na jistině úvěru nic nedluží, a již z tohoto důvodu musel soud žalobu ve věci samé včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítnout, aniž se dále zabýval dalšími žalovaným tvrzenými důvody neplatnosti předmětné smlouvy.8. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého obecně přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalovanému. Protože se však žalovaný práva na náhradu nákladů řízení vzdal, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.