5 C 331/2024-83 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 29 752,64 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 4. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč a stejného dne jí tuto částku vyplatil. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 69 % ročně splatit v pravidelných týdenních splátkách po 321 Kč, přičemž první splátka byla splatná týden od data uzavření smlouvy, poslední týdenní splátka činila 303 Kč. Pro případ nesplnění závazku žalované k vrácení zápůjčky byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.2. Žalovaná na splnění svých závazků ze smlouvy dosud zaplatila ve třech splátkách celkem 3 350 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činil dle tvrzení žalobce dluh žalované na jistině 11 976,18 Kč, na smluvních poplatcích 8 776,46 Kč, na kapitalizované smluvní pokutě 6 500 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 681,54 Kč a na sankčních poplatcích 2 500 Kč. Žalovaná dosud spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.3. Opatrovník žalované Obec , adresa, se k jednání soudu nařízenému na 8. 1. 2026 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.4. Z již pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 9. 2025, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaná byla tímto rozsudkem na dobu 5 roků od právní moci rozsudku omezena ve svéprávnosti mimo jiné v tom, že není způsobilá uzavírat smlouvy (kupní, darovací, pracovní a o poskytování sociálních služeb), půjčky, úvěry, ručení, a je schopna pracovní činnosti pouze na zkrácený pracovní úvazek v chráněném prostředí. Soud při rozhodování vycházel zejména ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , ve kterém znalkyně dospěla k závěru, že žalovaná trpí trvalou duševní poruchou, a to poruchou osobnosti a kognitivních funkcí v důsledku mnohaleté závislosti na alkoholu a opakovaných úrazů hlavy pod vlivem alkoholu. Došlo tak u ní k toxickému a traumatickému postižení její mozkové tkáně s narušením její osobnosti.5. Soud nemá pochyb o správnosti skutkových tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce, jejím obsahu, termínu i výši plateb žalované na závazky ze smlouvy i o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla uzavřena smlouva o postoupení předmětné pohledávky. Rozhodnutí soudu tak záviselo na posouzení platnosti předmětné smlouvy.6. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.7. V projednávané věci je ze shora uvedených zjištění znalkyně v souvisejícím řízení sp. zn. , spisová značka, i rozsudku v této věci zřejmé, že důvody, pro které byla žalovaná omezena ve svéprávnosti, byly dány již v době uzavření předmětné smlouvy. Je sice skutečností, že tento rozsudek nebyl v době uzavření smlouvy pravomocný, nicméně je zřejmé, že žalovaná trpí mnohaletou závislostí na alkoholu a byla v této souvislosti opakovaně hospitalizována v Psychiatrické nemocnici v , adresa, . V důsledku této duševní poruchy není schopna mimo jiné uzavírat žádné smlouvy a tuto schopnost neměla ani v době uzavření smlouvy. Je proto třeba dovodit, že předmětná smlouva je dle § 581 občanského zákoníku neplatná a žalobci tak vzniká pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve výši jistiny zápůjčky. Tato jistina po odečtení plateb žalované představuje 9 650 Kč, a právě v této části soud žalobě vyhověl. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaná se již přede dnem 18. 3. 2022 ocitla nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. Povinnost zaplatit přiznanou částku uložil soud žalované ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť žalovaná má pouze invalidní důchod ve výši asi 9 000 Kč měsíčně a má pouze minimální příjmy z práce na zkrácený pracovní úvazek v prádelně v místě jejího současného pobytu v sociálním zařízení. Jsou tak dány důvody pro výjimečné stanovení lhůty k plnění delší oproti třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., a poskytnutou lhůtu shledal soud za odpovídající výši přiznané částky i poměrům žalované.8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšná byla ve věci žalovaná a obecně by jí tak příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Protože však žalované ani jejímu opatrovníku žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.